38 C 377/2021-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 5. 2009 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (správně [právnická osoba], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž bylo kromě vedení běžného účtu pro žalovaného sjednáno poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit formou debetního zůstatku s úvěrovým limitem 5 000 Kč Součástí smlouvy byly též Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, v nichž byla sjednána sazba pro čerpání povoleného limitu ve výši 21,99 % ročně, a Všeobecné obchodní podmínky a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Z důvodu překročení povoleného úvěrového limitu právní předchůdkyně žalobkyně zrušila poskytování úvěru žalovanému, debetní zůstatek 5 905,58 Kč dne 11. 12. 2019 převedla v souladu produktovými podmínkami úvěru na zvláštní úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení spolu s úroky a poplatky za vedení účtu formou splátek. Žalovaný přesto svou povinnost neplnil a právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 14. 4. 2020 dlužnou částku zesplatnila a kromě jistiny s úrokem požaduje smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 21. 1. 2021 postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že ve smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne 25. 5. 2009 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se banka (právní předchůdkyně žalobkyně) mj. zavázala vést klientovi (žalovaný) běžné účty a dále poskytovat kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu, při překročení povoleného limitu pak měl být za každý den účtován sankční poplatek podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek dále úročen sazbou, její výši banka uveřejňuje (ve smlouvě neuvedena žádná částka či sazba). Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 17. 2. 2017 (dále jen„ Dispozice“) obsahují ustanovení o úvěru Flexikredit povoleném k běžnému účtu č. [bankovní účet] od 3. 2. 2012 s limitem 5 000 Kč, minimálním kreditním příjmem 50 % povoleného limitu, úrokovou sazbou 21,99 % ročně a RPSN 33,12 %. Dne 10. 12. 2019 bylo právní předchůdkyní žalobkyně sepsáno oznámení o vyčíslení dluhu ve výši 5 405,58 Kč, žalovanému bylo oznámeno, že vzhledem k porušení smluvních podmínek banka zrušuje povolený limit Flexikreditu. K 15. 4. 2020 banka vyčíslila dluh na částku 7 705,58 Kč. V rámci smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021. 4. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Podle § 711 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) může smlouva o běžném účtu stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). 6. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byl žalovaný oprávněna čerpat kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč. Žalovaný následně nesplatil debet na svém běžném účtu do výše 5 405,58 Kč úročený sazbou 21,99 % ročně a právní předchůdkyni žalobkyně dále vznikl v souladu se smlouvou nárok na smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky dle § 1879 o.z., proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů podala jen u zdejšího soudu desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 10. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.