38 C 422/2020-18 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované na základě požadavku (žádosti/smlouvy poskytnutí služeb internet a O2 TV) dodala zařízení VDLS modem a set-top-box (dále jen„ STB“), která si žalovaná sama nainstalovala a rovněž zprovoznila služby pomocí samoinstalačního balíčku. Splátky STB a VDSL modemu byly žalované v důsledku dlouhodobého nehrazení vyúčtování doúčtovány spolu se službami v rámci faktury splatné dne 29. 6. 2017 (582,82 Kč VDSL modem, 1 166,06 Kč STB a 1 984,90 Kč O2 Videotéka), přes upomínku ze strany žalobkyně však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že žalované byla dne 21. 11. 2016 prostřednictvím zástupce České telekomunikační infrastruktury a.s. předána příslušná zařízení ke zřízení služeb O2 Internetové připojení a Digitální televize O2 TV - xDSL modem (dále jen„ modem“) a STB. Žalované bylo se splatností do 29. 6. 2017 vystaveno vyúčtování služeb k telefonnímu číslu [tel. číslo] za období od 1. 5. 2017 do 31. 5. 2017, kdy byly žalované kromě pravidelných poplatků (celkem 718,21 Kč za Internet Optimal Plus a O2 TV L) a jednorázových poplatků (1 984,90 Kč O2 TV Videotéka za poskytnuté tituly, 150 Kč upomínka) účtovány splátky zařízení (1 748,88 Kč při měsíční splátce modemu 41,63 Kč a STB 83,29 Kč, celková cena zařízení 3 035,47 Kč) a neuhrazené vyúčtování za minulá období (2 019,57 Kč). K úhradě celkové částky 3 733 Kč byla žalované zaslána výzva – předžalobní upomínka ze dne 31. 8. 2020. 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), se tento zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítě elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelových televizí, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným sítěmi. Podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 5. Soud dospěl k závěru, že se účastníci dohodli na možnosti poskytování služeb prostřednictvím sítě elektronických komunikací (Internet Optimal Plus a O2 TV L) uživateli (žalované). Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny zákonem o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný Český telekomunikační úřad, práva a povinnosti vyplývající z poskytnutí služby prostřednictvím sítě elektronických komunikací jako spor o zaplacení vyúčtování rozhoduje obecný soud. V projednávaném případě žalobkyně prokázala zřízení i následné poskytování služby O2 TV s O2 TV Videotékou s tím, že žalovaná doposud žalobkyni dluží částku 1 984,90 Kč. K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud, který žalobu v této části považuje za důvodnou. 6. Dále soud dospěl k závěru, že v případě splátek zařízení, které se řídí ustanoveními o kupní smlouvě § 2079 a násl. o.z., žalovaná za odebraná zařízení – STB a VDSL modem žalobkyni nezaplatila celou kupní cenu (splátky STB a modemu) – nedoplatek ve výši 1 748,88 Kč, žaloba je tak i pro tuto částku podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto ve smyslu § 1970 o.z. žalobkyni přiznal úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 600 Kč. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů za předžalobní výzvu a podání žaloby ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za každý úkon podle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.