10 C 199/2022-22 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 16. 2. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 2 930,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že v době od 3. 4. 2021 do 29. 5. 2021, žalovaný neoprávněně odebíral zemní plyn, a to konkrétně 101,69 m3. Množství neoprávněně spotřebovaného plynu vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla ke dni ukončení distribuce plynu a stavem měřidla ke dni 29. 5. 2021, kdy žalovaný sám zaslal elektronickou poštou na adresu žalobce fotografii stavu plynoměru k uvedenému dni. Zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu bylo fakturou [číslo] ze dne 1. 6. 2021 vyčísleno na částku 2 930,45 Kč se splatností dne 15. 6. 2021, a to v souladu s cenou dle ceníku žalobce za neoprávněně odebraný plyn, kdy uvedený ceník vydává žalobce v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ. Tento postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce souhlasil s tímto postupem již ve svém návrhu. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, kdy byl upozorněn na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, což však neučinil. 3. Žalobce prokázal skutková tvrzení v žalobě listinnými důkazy, a to žádostí obchodníka o přerušení dodávky plynu ze dne 27. 1. 2021 do odběrného místa č. [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], žádostí obchodníka o ukončení distribuce plynu do uvedeného odběrného místa ze dne 1. 4. 2021, protokolem o neúspěšné demontáži plynoměru ze dne 15. 2. 2021, oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 19. 2. 2021 a 30. 4. 2021, sdělení vlastníka nemovitosti, fotografií plynoměru, včetně vyúčtování plynu fakturou [číslo] ceníkem neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu pro rok 2021 a dále upomínkou ze dne 12. 7. 2021 včetně předžalobní výzvy ze dne 12. 11. 2021. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V tomto případě žalobce prokázal, že obchodník s plynem ukončil dodávku zemního plynu na základě dříve uzavřené smlouvy o sdružených dodávkách plynu. Vzhledem k tomu, že po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovaným nadále docházelo na odběrném místě [adresa] k odběru plynu, jednalo se o tzv. neoprávněný odběr (a následně o neoprávněnou distribuci plynu) a žalobci coby provozovateli distribuční soustavy tímto vzniká škoda, kdy musí do distribuční soustavy doplnit takto odebíraný plyn. Pokud jde o množství odebraného plynu, tak bylo zjištěno ze shora uvedeného vyúčtování, které odkazuje na zjištěný stav měřidla po dobu neoprávněného odběru, tj. ode dne odstoupení od smlouvy (po marných pokusech o demontáž měřícího zařízení) do doby provedené výměny měřícího zařízení. Žalobce prokázal svou aktivní legitimaci, která vyplývá ze zákona 458/2000 Sb. Nárok za neoprávněný odběr zemního plynu je pak odůvodněn §74 uvedeného zákona. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, opakovaně uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.