10 C 207/2022-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smluv o zápůjčce ze dne 11. 6. 2005 a ze dne 2. 4. 2005. 2. Z doručených důkazů, zejména smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 6. 2005 vyplývá, že na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce a to společnost [právnická osoba] [obec a číslo] žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti poskytnutou zápůjčkou se žalovaná v této smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 11 648 Kč, jež představuje součet poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku za její poskytnutí ve výši 4 648 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a dalších uvedených poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 6. 2006. Z uvedeného smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila řádně a včas sjednané splátky, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 12. 11. 2005. Ke dni 23. 4. 2006 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení, přičemž dlužná částka činila 3 463, 34 Kč a dlužný poplatek částku 2 299, 66 Kč. Po tomto datu žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila část ve výši 5 885 Kč. Celá pohledávka pak byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností od 5. 1. 2021, kdy postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, od té doby nebylo žalovanou na pohledávku nic uhrazeno. Žalobce požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5 763 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 463, 34 Kč a dlužné části poplatku ve výši 2 299, 66 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 6 839, 93Kč a úroků z prodlení v zákonné výši. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové částky předžalobní výzvou k plnění, která obsahovala základní skutkový i právní rozbor věci. 3. Dne 2. 4. 2005 došlo mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] [obec a číslo] a žalovanou k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 16 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem této smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci zaplatit částku ve výši 26 624 Kč, která představuje součet poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku za její uzavření ve výši 10 624 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a dalších poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 4. 2006, kdy nejpozději tohoto dne byla žalovaná povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 12. 11. 2005. Ke dni 1. 4. 2006 provedl právní předchůdce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 5 844, 35 Kč a dlužný poplatek 3 880, 65 Kč. Po tomto datu bylo ještě žalovanou na předmětnou pohledávku částečně hrazeno, a to celkem částka 16 899 Kč do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek. I tato pohledávka byla původním věřitelem převedena shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek žalobci, kdy žalovaná byla o tomto písemně vyrozuměna, přičemž i v tomto směru byla zaslána uvedená předžalobní výzva. Po postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku nic uhrazeno. Žalobce proto požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 9 725 Kč sestávající se z dlužné jistiny 5 844,35 Kč a dlužné částky poplatku 3 880, 65 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11 712,49 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 9 725 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované bylo doručeno v souladu s o.s.ř. vyvěšením s výzvou k vyjádření s tím, zda souhlasí, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil již v podaném návrhu. 5. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení § 3029 toho zákoníku. 6. Podle § 2390 přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 547 právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pod to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a původním věřitelem společností [právnická osoba] byla dne 2. 4. 2005 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku, včetně poplatku ve výši 26 624 Kč, v dohodnutých týdenních splátkách. Na poskytnutou zápůjčku žalovaná uhradila pouze část, jak je shora uvedeno. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti poskytnutou zápůjčku, dále pak právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 11. 6. 2005 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč, kdy se dále zavázala zaplatit poskytnutou zápůjčku, včetně poplatků ve výši 11 648 Kč v dohodnutých týdenních splátkách. I na tuto zápůjčku žalovaná uhradila pouze část, jak je rovněž shora uvedeno. Právní předchůdce žalobce obě pohledávky za žalovaným postoupil žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020. Soud rovněž konstatoval předžalobní upomínky, oznámení o postoupení pohledávky a kartu zákazníka. 8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky, podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. 9. Je zřejmé, že žalovaná byla prodlení s vrácením obou půjček, kdy nehradila řádně splátky a zcela resignovala na jakýkoliv kontakt, jak s žalobcem, tak již předtím s jeho právním předchůdcem, ačkoliv jí muselo být z obou podepsaných smluv zřejmé, jaké tato pochybení budou mít následky, a to včetně sjednaných úroků a úroků z prodlení. Byla proto uznána povinou uhradit jak jistiny ohledně obou smluv, tak i kapitalizované úroky. 10. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobci přiznán nárok na úrok z prodlení, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. V prodlení se splněním svého peněžitého dluhu se žalovaná ocitla v prvém případě dne 2. 4. 2006 a ve druhém případě pak dne 11. 6. 2006. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby, ve věci byly provedeny tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.