10 C 252/2022-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postoupené pohledávky z poskytnutého spotřebitelského úvěru. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, kdy byl upozorněn na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena v souladu s o.s.ř. vyvěšením. Právní zástupce žalobce tuto výzvu převzal 5. 7. 2022, rovněž se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud vycházel z toho, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobou podanou dne 17. 1. 2022 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 30 151 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) dne 12. 2. 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, kdy žalovaný následně využil svého práva na navýšení svého úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč se splatností dne 14. 3. 2021, žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 151 Kč. Z čerpaného úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 došlo k převedení pohledávky na žalobce. Žalobce rovněž popsal, jakým způsobem došlo k uzavření smlouvy a k ověření totožnosti žalovaného včetně jeho souhlasu s příslušnou smluvní dokumentací a k podpisu smlouvy. Smlouva o úvěru byla doložena včetně dokladu o navýšení a vyplacení uvedených částek, kdy ve smlouvě se uvádí údaje týkající se maximální doby splatnosti úvěru a způsobu prodloužení této splatnosti. 4. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Z důkazů předložených žalobcem bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 12. 2. 2021 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě, z které vyplývá, že právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalovanému postupně částku 25 000 Kč. Žalovaný se podle doložené smlouvy o úvěru zavázal uhradit poplatek za poskytnutí tohoto úvěru ve výši 5 151 Kč, kdy uvedenou nesplacenou jistinu úvěru a poplatek v celkové výši 30 151 Kč měl zaplatit nejpozději dne 14. 3. 2021. Z toho důvodu bylo žalobě pro částku 30 151 Kč vyhověno. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy bylo řádně prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo nutno přiznat požadovaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 151 Kč, kdy tento závazek vyplývá z příslušných ustanoveních smlouvy o úvěru. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet, o kterém soud ověřil, že patřil žalovanému. Splatnost úvěru byla 14. 3. 2021, kdy vzhledem k tomu, že žalovaný nic neuhradil, byla od následujícího dne, tedy od 15. 3. 2021 a to až do zaplacení stanovena povinnost k hrazení zákonného úroku z prodlení. Upomínka a výzva k plnění spolu s předžalobní výzvou byla žalobcem žalovanému odeslána dne 17. 9. 2021. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobce byl ve sporu úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady byly stanoveny na částku 3 385 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b odst. 3 vyhlášky č.177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč. Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21% ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 207 Kč. Soud vycházel ze skutečnosti, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.