10 C 49/2022-18 — Okresní soud v České Lípě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dlužného pojistného. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce tak učinil již v podaném návrhu, žalovaný byl vyzván, aby s ek věci vyjádřil, kdy byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tuto výzvu v souladu s občanským soudním řádem převzal dne 5. 4. 2022, avšak nijak se nevyjádřil a ani netvrdil skutečnosti, které by popíraly údaje uvedené v žalobě. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli dne 4. 5. 2020 smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] s počátkem pojištění ke dni 4. 5. 2020, kdy předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu] reg.zn. [anonymizováno] [číslo], rok výroby [rok]. Pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu na uzavření pojistné smlouvy, tedy k okamžiku uhrazení prvního pojistného plnění, přičemž přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Pro pojistné období jednoho roku bylo stanoveno pojistné na částku 11 322 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 5. 5. 2020, a tak za období od 5. 5. 2020 do 8. 9. 2020 činí dlužné pojistné částku 3 931 Kč, kterou neuhradil ani po upomínkách ze strany žalobce. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne 11. 2. 2021 prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku, na kterou však nereagoval. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 obč.zák. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu, která byla doložena, a to včetně dokladů o úhradě prvního pojistného, ovšem následně pojistné nehradil za období od 5. 5. 2020 do 8. 9. 2020, a tak mu vznikl dluh na pojistném ve výši 3 931Kč. K uhrazení této částky byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 11. 2. 2021, jež byla doložena včetně dokladu o odeslání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) za každý ze tří úkonů po 200 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.