12 C 178/2022-30 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 30. 4. 2021 mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 1 610 Kč vrátit do 30. 4. 2021. Dodatkem z 20.5.2021 byla doba splatnosti úvěru prodloužena do 30.5.2021. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 3. 2021 a následující dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze 16.11.2021 byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena žalobci. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a dále přiznání smluvní pokuty za období od 31. 5. 2021 do 3. 10. 2021 ve výši 1 500 Kč. Součástí žaloby je také částka 428,55 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 31.5.2021 do 5.11.2021, částka 150 Kč za náklady na upomínání, 256 Kč za náklady na mimosoudní vymáhání a dále nesplacený úrok 2 525 Kč. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové. 2. Žalovaný, potvrdil uzavření smlouvy i to, že nedodržel lhůty k vrácení poskytnutých částek. Na základě uzavřených smluv s právním předchůdcem žalobce, převzal celkem 10 000 Kč. 3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o úvěru [číslo] že byla uzavřena dne 30.4.2021 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí spotřebitelského, bezúčelového úvěru 7 000 Kč s tím, že celková částka ke splacení je 8 610 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit do 30 dnů od poskytnutí úvěru, podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal částku 7 000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě je sjednána pro případ porušení povinností žalovaným smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny denně a dále poplatky za upomínky, a to 1 200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení, 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení a 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 30. 4. 2021 údaje ke krátkodobému, neúčelovému úvěru ve výši 7 000 Kč, které odpovídají znění shora uvedené smlouvy. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 20. 5. 2020 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí spotřebitelského, bezúčelového úvěru 3 000 Kč s tím, že celková částka ke splacení je 14 525 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit do 10 dnů od poskytnutí úvěru, podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal částku 3 000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě je sjednána pro případ porušení povinností žalovaným smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny denně a dále poplatky za upomínky, ve stejné výši jako ve smlouvě z 30. 4. 2021. 6. Žalobce soudu předložil upomínky právního předchůdce žalobce z 13.6.2021, z 22.6.2021 a z 30.6.2021, předžalobní výzvu advokáta žalobce k úhradě částky 16 676,78 Kč do 4.1.2022, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (obyčejný dopis ze dne 15.12.2021 a cesta pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne 6.1.2022) 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29.3.2021 a z oznámení o postoupení pohledávek z 15.11.2021 bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena žalobci. K 15.11.2021 byl dluh vyčíslen na 16 595,41 Kč. K úhradě této částky byl žalovaný vyzván dne 15.12.2021 v předžalobní výzvě advokáta žalobce. 8. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že smlouvy účastníků o úvěru ze dne 30.4.2021 a ze dne 20.5.2021 jsou neplatné, a to pro příkrý rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši částek, které měl žalovaný dle smlouvy právnímu předchůdci žalobce zaplatit. Z částky 7 000 Kč poskytnuté dne 30.4.2021 měl žalovaný uhradit úrok ve výši 1 610 Kč, a to za poskytnutí peněz na období 30 dnů. Jedná se tedy o úrok ve výši 23% měsíčně, tedy 276 % ročně. Smlouva uzavřená dne 20.5.2021 má stejné číslo jako smlouva z 30.4.2021, avšak ze smlouvy není zřejmé, zda a jak tyto smlouvy na sebe navazují. Na základě této smlouvy převzal žalovaný částku 3 000 Kč se splatností 10 dnů s tím, že má do 30.5.2021 vrátit věřiteli 14 525 Kč. I kdyby se jednalo o pouhé navýšení úroků sjednaných ve smlouvě z 30.4.2021, jednalo by se o navýšení o 2 915 Kč, a to za poskytnutí 3 000 Kč na dobu 10 dnů, tedy úrok ve výši 97,1% za 10 dnů, 3 544,15% za rok. Dle názoru soudu se jedná o úroky, které jsou svou výší v rozporu s dobrými mravy a způsobují tedy neplatnost obou uzavřených smluv. Dle názoru soudu je navíc znění těchto smluv nejasné a to ve vztahu k částkám, které měl uhradit žalovaný dle smlouvy z 30.4.2021 (8 610 Kč) a dle smlouvy z 20.5.2021 (14 525 Kč). Ze smluv není totiž zřejmé, zda má žalovaný zaplatit 8 610 Kč a zároveň ještě 14 525 Kč. Pokud žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatných smluv, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat. 9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalovanému uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy (tedy plněním bez právního důvodu) obohatil. Ze znění obou smluv a z údajů uvedených žalovaným je zřejmé, že žalovaný převzal celkem 10 000 Kč. V této části bylo žalobě vyhověno. 11. Ve smyslu § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění z 15.12.2021. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl.č. 351/2013 Sb.. 12. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních uplatněných nároků zamítnuta. 13. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, soud proto rozhodl podle § 142 odst.2 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 14. Soud nepovolil žalovanému k úhradě přiznané částky splátky, neboť žalovaný uvedené poměry povolení plnění ve splátkách neodůvodňují.