12 C 244/2021-170 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje náhradu za vyplacené pojistné plnění. Na odůvodnění žaloby uvedl, že jako pojistitel uzavřel smlouvu s firmou [právnická osoba] jako pojistníkem ohledně zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Z titulu pojistné události [číslo] ze dne 14.7.2015 vyplatil žalobce pojistníkovi pojistné plnění ve výši 466 489 Kč. Jednalo se o náhradu výživy pozůstalé manželky po [jméno] [příjmení], který jako zaměstnanec firmy [právnická osoba] prováděl práce na lešení, propadl mezi zábradelní tyčí a podlahou a při pádu z lešení na následky tohoto pracovního úrazu zemřel. Montáž lešení prováděl žalovaný, lešení předal 6.6.2015. Kontrolou Oblastního inspektorátu práce bylo následně zjištěno, že lešení neodpovídalo průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání, nesplňovalo požadavky na bezpečnou dočasnou stavební konstrukci, a to již v době předání lešení do užívání. Zejména bylo tímto orgánem konstatováno, že chybí zarážka proti uklouznutí a propadnutí osob, v důsledku níž také došlo k pádu zaměstnance. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], který nechal zpracovat žalobce, pak vyplývá, že došlo k pochybení žalovaného, které bylo v příčinné souvislosti s pádem [jméno] [příjmení]. Žalovaný předal firmě [právnická osoba] neúplné lešení, při jeho předání dal firmě neúplné a nesprávné informace. Žalovaný tedy odpovídá za újmu, kterou způsobil svým zaviněním protiprávním jednáním, a to odevzdáním nekompletního lešení, kvůli kterému došlo ke smrtelnému úrazu. Na žalobce přešlo v důsledku poskytnutého pojistného plnění právo společnosti [právnická osoba] na náhradu škody vůči žalovanému. Dle žalobce žalovaný odpovídá za předmětnou újmu v rozsahu 25%. Žalovaný neprokázal žádnou skutečnost, která by ho z odpovědnosti liberovala. 2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby. Potvrdil, že lešení, ze kterého vypadl zaměstnanec společnosti [právnická osoba] [příjmení], smontoval žalovaný na základě objednávky společnosti [právnická osoba] [číslo]. Dle názoru žalovaného poškozený [jméno] [příjmení] vypadl z lešení proto, že v úseku, kde pracoval, byly svěšeny středové zábradelní tyče. Absence středové zábradelní tyče byla jedinou příčinou vypadnutí pana [příjmení] z lešení. Okopová zarážka primárně slouží k ochraně proti pádu předmětů (materiálu, nářadí), umístěných na podlaze lešení. [právnická osoba] jako objednatel převzala od žalovaného lešení dne 6.6.2015 bez výhrad. Žalovaný dále poukázal na odpovědnost koordinátora bezpečnosti práce, který na stavbě vykonával dozor a který měl, pokud by lešení nebylo bezpečné, zastavit práce na lešení a zjednat nápravu. Koordinátor BOZP navíc dal žalovanému pokyn, aby okopové zarážky neinstaloval s tím, že lešení je stavěno na rovině, včetně podložek a tudíž k prevenci rizik není okopová zarážka nutná. Žalovaný od okamžiku předání lešení již neměl žádnou možnost ovlivnit postup zaměstnanců při používání lešení. Od doby předání lešení do dne úrazu [jméno] [příjmení] uplynula doba delší než jeden měsíc a ani během této doby společnost [právnická osoba] nevytkla žádnou vadu lešení; to učinila až po předmětné škodní události. Žalovaný odkázal také na nařízení vlády č. 362/2005 Sb., dle kterého je ochranným prvkem proti pádu z lešení horní zábradelní tyč, která se nesmí svěšovat a středová zábradelní tyč, která se smí svěsit pouze v případě, kdy je nakládán z kladky na lešení nějaký materiál. Z provedených důkazů je pak dle žalovaného zřejmé, že na posuzovaném lešení bylo svěšení středové zábradelní tyče pravidlem, a to i když nebyl nakládán žádný materiál. Pokud se týká žalobcem předloženého znaleckého posudku, z něj nelze vycházet, neboť znalec se opakovaně v posudku dopouštěl právních hodnocení, dle žalovaného nebyl k vypracování znaleckého posudku tohoto druhu oprávněn. 3. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 11, odst. 1 vyhlášky č.125/1993 Sb., pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze záznamu o úrazu evidenční [číslo] že byl sepsán zaměstnavatelem – [právnická osoba] o smrtelném úrazu zaměstnance [jméno] [příjmení] narozeného [datum], ke kterému došlo 14.7.2015 ve 12:30hod., při konečné úpravě fasády – štukování. Úrazový děj je zde popsán tak, že poškozený„ Při filcování omítky klečel na lešení, aby dosáhl na spodní okraj. Při zvedání do svislé polohy došlo ke zdravotní indispozici a postižený propadl mezi podlahou lešení a prostřední tyčí zábradlí z výšky cca 9metrů“. Jako příčiny úrazu jsou v záznamu označeny:„ nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a jiný, blíže nespecifikovatelný důvod“. K záznamu o úrazu je připojena listina označená„ výpověď ke smrtelnému úrazu p. [příjmení] [jméno]“, ve které uvádí mistr firmy [právnická osoba] [jméno] [příjmení], že lešení bylo postaveno odbornou firmou před dvěma měsíci s tím, že po dostavbě lešení upozorňoval lešenářskou firmu na chybějící okopové zarážky, bylo mu řečeno, že nejsou potřebné. Také koordinátor BOZP, působící na stavbě tuto skutečnost v zápisu z 25.5.2015, kde se zmiňuje o závadách lešení, vůbec neuvádí. 5. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení], [datum narození] bylo zjištěno, že zemřel 14.7.2015 v [obec], na pp. [číslo]. Z tohoto úmrtního listu a také z oddacího listu vyplývá, že pozůstalou manželkou byla [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z dokladů žalobce o provedených platbách soud zjistil, že žalobce hradil na účet č. [bankovní účet] v období od 3.7.2018 do 2.1.2019 částku 15 455 Kč měsíčně, od 1.2.2019 do 2.1.2020 částku 15 877 Kč měsíčně a od 4.2.2020 do 2.11.2020 částku 16 778 Kč měsíčně, tedy celkem 466 489 Kč. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození] z 1.12.2021 soud zjistil, že dala jako poškozená žalobci pokyn k výplatě pojistného plnění z pojistné události ze dne 14.7.2015 na bankovní účet č. [bankovní účet]. 6. Ze spisu Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, územní odbor Česká Lípa, oddělení obecné kriminality č.j. KRPL – 68737/ 2015 -180171-17 soud zjistil, že dne 14.7.2015 bylo provedeno ohledání místa úrazu, v protokolu o tomto ohledání je zaznamenáno, že ve třetím patře lešení je v jeho sedmém poli spodní tyč lešeňového zábradlí uchycena pouze v její levé části, stejná situace je zaznamenána také ve druhém patře lešení. 7. Usnesením ze dne 7.1.2016 č.j. KRPL – 68737-56/ 2015 -180171-17 byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 14.7.2015 došlo z nezjištěných příčin k pádu [jméno] [příjmení] z třetího patra lešení, následkem kterého utrpěl zranění neslučitelná se životem. Policejní orgán dospěl k závěru, že ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. 8. Součástí spisu jsou úřední záznamy o vysvětleních podaných spolupracovníky poškozeného, ze kterých vyplývá, že okamžik vypadnutí poškozeného z lešení nikdo z nich neviděl. Úraz zaregistrovali až po dopadu [jméno] [příjmení], kterému následně poskytli první pomoc. Mistr [jméno] [příjmení] zde uvedl, kdo lešení stavěl s tím, že minulý týden proběhla revize tohoto lešení. Žalovaný v rámci podaného vysvětlení uvedl, že pro firmu [právnická osoba] vystavěl soustavu lešení na stavbě v [obec], jednalo se o lešení MJ – UNI 70 o výšce pět pater. Uznal, že lešení dodal bez okopové zarážky, ale uvedl, že není možné propadnutí osoby mezi střední zábradelní tyčí a podlahou lešení. Vyslovil názor, že v místě úrazu byla zřejmě svěšena střední zábradelní tyč. Vysvětlení v této věci podal také koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na předmětné stavbě [příjmení] [příjmení], který dne 11.11.2015 uvedl, že vzhledem k činnostem, prováděným na lešení, vyhodnotil rizika činností tak, že okopová zarážka nebyla nutná, protože lešení bylo instalováno na rovině, včetně podlážek. Zároveň předložil policii fotografii, která byla pořízena cca jednu hodinu před úrazem a kterou obdržel následně od zaměstnance správce stavby, a poukázal na svěšenou prostřední zábranu proti pádu. 9. Ze sdělení Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj z 22.10.2015 vyplývá, že inspektorát dospěl k závěru, že firma [právnická osoba], nezajistila bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců při práci na lešení s ohledem na riziko sklouznutí či propadnutí osob mezi střední zábradelní tyčí a podlahou lešení, připustila, aby její zaměstnanci dne 14.7.2015 pracovali na lešení, na kterém nebyla zarážka u podlahy o minimální výšce 15 cm, jejíž účelem je zabránění sklouznutí osob z podlahy lešení a zabráně