12 C 291/2022-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce (dříve firma s názvem [právnická osoba]) žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje smluvní pokutu za nevrácení zařízení poskytnutého žalobcem žalované, žalovaná po skončení smlouvy nesplnila sjednanou povinnost k vrácení zařízení do 10 dnů. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že účastníci uzavřeli dne 27.10.2020 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno]. Po ukončení smlouvy dne 30.4. 2021 však zařízení nevrátila a má tedy dle smlouvy účastníků povinnost zaplatit žalobci sjednanou smluvní pokutu. Ke svým tvrzením předložil smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací se zvláštními podmínkami pro službu kombinované televize Digi Tv a předžalobní výzvu ze dne 19.1.2022 k vrácení poskytnutého zařízení a k úhradě smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 4. Ze shora uvedených listin a z nich učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobce totiž žádným způsobem nedoložil a v dané věci tedy neprokázal, že předmětná smlouva byla ukončena, jak je tvrzeno v žalobě, a že tedy žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté zařízení a v návaznosti na nesplnění této povinnosti pak povinnost k zaplacení smluvní pokuty. Žalobce se k jednání dne 28. 11. 2022 nedostavil a vzdal se tak možnosti být soudem poučen ve smyslu § 118 a o.s.ř. Proto byla žaloba zcela zamítnuta. 5. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, měla by tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.