15 C 114/2022-45 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 20 774 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se tedy domáhá zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 1 zák. 198/1999 Sb. Podmínkou nároku je doručení písemné výzvy žalobce žalovanému a splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce zjistil, že není pojištěno vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850cm3, [registrační značka], [VIN kód], které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán jako provozovatel vozidla. Žalovaný neměl k vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti od 17. 6. 2019 do 31. 10. 2019 tedy 137 dní. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 9. 9. 2020, která byla doručena dne 24. 9. 2020. Žalobci tedy vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost k úhradě příspěvku a výše denní sazby podle druhu vozidla. V tomto konkrétním případě činí sazba dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 47 Kč. Žalovaný je tedy povinen k úhradě příspěvku ve výši 6 439 Kč (137x 47 Kč). Žalobce má dále nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu § 4 odst. 4 cit. zákona. Dle ustanovení § 2a vyhl. 205/1999 Sb. činí tyto náklady 300 Kč. Dále žalobce uplatnil nárok na příspěvek za předmětné vozidlo za další nepojištěné období, a to od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2019, tedy za 152 dní. Za toto období vznikl žalobci nárok na příspěvek ve výši 7 144 Kč (152x47) a na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč shodně se shora uvedeným skutkovým tvrzením. Zákonná výzva k úhradě tohoto příspěvku byla žalovanému odeslána dne 16. 9. 2020 a doručena 1. 10. 2020. Nakonec žalovaný neměl pojištěno toto vozidlo v období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020, tedy 153 dní. Za toto období žalobci vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 191 Kč (153x47) a nákladů ve výši 300 Kč. Zákonná výzva k úhradě byla žalovanému odeslána 2. 12. 2020 a doručena dne 17. 12. 2020. Žalovaný tyto příspěvky neuhradil ani poté, kdy mu žalobce prostřednictvím právního zástupce odeslal dne 1. 12. 2021 předžalobní výzvu. 2. Žalovaný před soudem uvedl, že předmětné auto kopuil od [jméno] [příjmení], který jej zřejmě kopupil od již zemřelého pana [příjmení] nebo od nikoho jiného. Smlouvu nesepisovali, protože se vozidlo nedalo přepsat. Jednal s panem [příjmení], který zprostředkovával prodeje aut a psala se na pana [příjmení], protože ten nemusel platit ekologické poplatky. To auto dal dohramovady a jezdila s ním jeho matka paní [příjmení]. Pak mu auto vrátila a stálo na zahradě a otec ho potom někomu prodal. Nárok žalobce popřel s odůvodněním, že není provozovatelem vozidla, když jej nemá ve svém držení. 3. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění nestanoví-li tento zákon jinak dle písm. a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsané jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 4. Podle § 4 odst. 1 shora cit. zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobkyně] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 10 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizené. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnosti podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [žalobkyně] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 5. Podle vyhlášky 205/1999 Sb. § 2a výše nákladů české kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 6. Žalobce prokázal svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to výzvou k úhradě příspěvku ze dne 9.9.2020, upomínkami k úhradě, předžalobní upomínkou z 24.1.2022 a dokladem o odeslání, výzvou k úhradě příspěvku ze dne 2.12.2020, upomínkami a předžalobní výzvou z 1.12.2021 a dokladem o odeslání, výzvou k úhradě ze dne 16.9.2020, upomínkami a předžalobní výzvou z 24.11.2021 a dokladem o odeslání, 7. [stát. instituce] sdělil soudu, že v období od 17. 6. 2019 do 31. 8. 2020 byl u silničního vozidla r.z. 4L6 [číslo], tov. zn. Renault, obchodní označení [příjmení] evidován jako vlastník [jméno] [příjmení], [datum narození], který zemřel 24. 7. 2016. Jmenovaný je evidován jako vlastník od 24. 6. 2013 do současnosti. Soud si připojil dědický spis, vedený Okresním soudem v České Lípě sp. zn. [spisová značka]. Z obsahu spisu, zejména usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 19. 12. 2016 bylo zjištěno, že předmětné vozidlo nebylo součásti pozůstalosti a v dědickém rozhodnutí není uvedeno. 8. Žalobce soudu předložil kopii čestného prohlášení s úředně ověřeným podpisem [jméno] [příjmení], která uvedla, že zapůjčení vozidla 4L6 [číslo] jí zprostředkoval [celé jméno žalovaného], kterému vozidlo vrátila v červenci 2018. Po jejím nynějším zjištění vozidlo dal k likvidace, jelikož majitel zemřel. Doklad o likvidaci nemá. Před soudem svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že po mateřské dovolené potřeboval auto. [jméno] měl auto na dvoře, tak si na něj udělala pojistku a provozovala jej. Chtěla to přepsat, ale to nešlo. Nakonec si koupila svoje auto a toto vrátila a zrušila pojistko. Ví, že tam auto ještě stálo, co se s ním stalo, už neví. Do práce nastupovala v roce 2014 a v roce 2018 si koupila své auto. Předmětné vozidlo užívala 4 roky, pojistku zrušila v roce 2019. Syn auto opravoval a říkal, že ho koupil a že ho přepíšou, jestli jí bude vyhovovat, potom už to přepsat nešlo. 9. Z výpovědi svědkyně a vyjádření žalovaného je zřejmé, že předmětné auto koupil, i když nebyla sepsána písemná kupní smlouva a nebyla provedena změna v registru motorových vozidel. Ke dni úmrtí pana [příjmení] rozhodně vozidlo nebylo v držení této osoby a nebylo ani předmětem pozůstalosti. Sám potvrdil, že za vozidlo zaplatil a převzal jej do své dispozice. Svědkyně [příjmení] potvrdila, že v období do roku 2019 vozidlo měla pojištěné a užívala jej. Potvrdila, že vozidlo koupil její syn, tedy žalovaný a potvrdila, že mu předmětné vozidlo vrátila. Soud považuje za prokázané, že žalovaný v období od roku 2019 měl vozidlo ve své dispozici. Pokud dopustil, že s vozidlem nakládali jiné osoby bez jeho vědomí, tak se z jeho strany jedné o nedbalost k jeho vlastní újmě. Z výpovědi svědkyně bylo zřejmé, že vozidlo užívala, nechala je pojistit, a tedy měla k dispozici příslušené doklady, které žalovanému vrátila. Žalovaný tedy měl možnost zajistit uzavření pojistné smlouvy, pokud bylo vozidlo provozováno, popř. měl možnost zajistit depozitum reg. značek, event. likvidaci vozidla, pokud již nebyl způsobilé k provozu. Pokud vozidlo předal i příslušnými doklady jiné osobě, aniž zajistil splnění zákonných povinností, musí nést následky takového jednání, tedy v tomto případě uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo. Z tohoto důvodu soud rozhodl o povinnosti k úhradě příspěvků a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva za všechna žalovaná období, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními. O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. a vl. nař. 351/2013 Sb. 10. V tomto řízení měl žalobce plný procesní úspěch a pro mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady a řízení se sestávají ze soudního poplatku 831 Kč odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč. Nakonec soud přiznal 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 2 283 Kč. 11. Vzhledem k výši plnění soud odložil splatnost jistiny a všech nákladů ve lhůtě do 3 měsíců od právní moci rozsudku.