15 C 90/2022-72 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem pozemku p. [číslo] –orná půda a [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení, zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [obec], obec Nový Bor u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa. Předmětnou nemovitost vlastní s žalovanými tak, že v jejím vlastnictví je jedna ideální čtvrtina, ve vlastnictví 1. žalovaného rovněž jedna ideální čtvrtina a ve vlastnictví 2. žalované jedna ideální polovina. Žalobkyně předmětnou nemovitost nemůže užívat, a proto již nechce setrvávat ve spoluvlastnictví. Nechala si vypracovat znalecký posudek, dle kterého činí cena jejího spoluvlastnického podílu částku 1 708120 Kč. Žalovaným odeslala výzvu, aby bylo její spoluvlastnictví zrušeno a aby jí vyplatili shora uvedenou částku dle svých spoluvlastnických podílů. Žalovaní však na tuto výzvu nepřistoupili. Žalobkyně se tedy domáhá, příslušný podíl na předmětných nemovitostech byl přikázán do vlastnictví žalovaných, a aby jí 1. žalovaný vyplatil částku 569 373 Kč a 2. žalovaná částku 1 138 747 Kč. 2. Žalovaní původní uvedli, že nesouhlasí s nárokem žalobkyně. Oba žalovaní mají zájem nemovitosti užívat, protože nemají jinou možnost bydlení a nemovitosti výrazně zhodnotili z vlastních zdrojů. Rozpor mezi účastníky je tedy ve výši požadavku na vypořádání. Dále k výzvě soudu ke svému návrhu na vypořádání investic do domu [adresa] uvedli, že specifikovali a vyčíslili investice, které dle jejich tvrzení financovali ze svých zdrojů a z úvěru ze stavebního spoření. Zhodnocení nemovitosti odhadují na 500 000 Kč. K tomuto podání předložili smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 20. 3. 2014, dále objednávku a daňový doklad k dodávce nových oken a dveří vč. smlouvy o dílo ze dne 12. 5. 2015 a dalších faktur. Nakonec v průběhu ústního jednání dne 4. 8. 2022 žalovaní přehodnotili své stanovisko, uznali, že investice do nemovitostí byly vynaloženy z větší části za života otce účastníků. Ačkoliv mají pochybnosti k vypracovanému znaleckému posudku, tak rozhodně nemají v úmyslu řízení protahovat a jsou ochotni tento posudek akceptovat. Pokud jde o úhradu vypořádacího podílu, tak 1. žalovaný má k dispozici nějaké hotové finanční prostředky a ještě by si obstaral nějaký úvěr. Nakonec žalovaní v podání ze dne 30. 8. 2022 sdělili, že se dohodli tak, že podíl žalobkyně převezme 1. žalovaný v plné výši a pouze požádali o částečný odklad splatnosti, aby si mohli opatřit další finanční prostředky. 3. Podle § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 4. Podle § 1143 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen OZ) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 5. Podle § 1174 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražen jen mezi spoluvlastníky. 6. V tomto případě bylo spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti prokázána výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [obec], obec Nový Bor u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa. V tomto případě soud neshledal žádné důvody, které by svědčily pro zachování spoluvlastnictví žalobkyně s žalovanými. V průběhu řízení žalovaní návrh žalobkyně na zrušení spoluvlastnictví akceptovali. Jak je shora uvedeno žalovaní akceptovali i cenu podílu žalobkyně, i když měli výhrady k předloženému znaleckému posudku. Z tohoto důvodu soud považuje cenu podílu žalobkyně ve výši 1 708 120 Kč za nespornou. Soud tedy vyhověl žalobě a rozhodl o zrušení spoluvlastnictví. S ohledem na společný návrh žalovaných soud přikázal celý podíl žalobkyně do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného]. Soud si nejprve ověřil, zda tento žalovaný disponuje dostatečnými finančními prostředky pro vyplacení podílu žalobkyně. Žalovaný soudu předložil potvrzení [právnická osoba], ze kterého bylo zjištěno, že ke dni 25. 8. 2022 má [celé jméno žalovaného] na účtu č. [bankovní účet] částku 799 559,07 Kč. Dále byla předložena přední strana smlouvy o úvěru [číslo] jako dodatek ke smlouvě o stavebním spoření 1 725 783 3 04, ze které bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je úvěr ve výši 288 000 Kč. Z výpisu z účtu ze stavebního spoření na rok 2021 č. smlouvy 1 837 027 0 04 pro [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že konečný zůstatek ke dni 31. 12. 2021 činí 271 514,29 Kč a z dalších údajů je patrno, že smlouva byla prodloužena do 31. 3. 2023 v rámci akce 343 s úvěrovým bonusem 1 351,28 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti soud dospěl k závěru, že předmětnou nemovitost nelze rozdělit, jedná se o rodinný dům, kde společně žijí oba žalovaní ve vztahu matky a syna. Žalobkyně v průběhu řízení ani nenavrhla, že by podíly žalovaných převzala a vyplatila jim jejich cenu. Z důkazů, které předložil 2. žalovaný, bylo prokázáno, že má dostatek finančních prostředků k tomu, aby žalobkyni vyplatil převážnou část jejího vypořádacího podílu s tím, že zbývající částku mu poskytne matky, tedy 2. žalovaná, až jí skončí stavební spoření, tj. v březnu roku 2023. Soud tedy dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky k přikázání jedné ideální čtvrtiny nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, kterému zůstává ve vlastnictví další ideální čtvrtina, kterou zdědil po svém otci. 2. žalované zůstane zachována jedna ideální polovina nemovitosti, kterou nabyla v souvislosti s pozůstalostním řízení po jejím zemřelém manželovi. 7. Vzhledem k tomu, že celý spoluvlastnický podíl žalobkyně nabyl 1. žalovaný, soud rozhodl o jeho povinnosti k zaplacení vypořádacího podílu 1 708 120 Kč za podmínek uvedených ve výroku III. tohoto rozsudku. Žalovaný zaplatí žalobkyni částku 1 250 000 Kč do tří dnů, když se jedná o finanční prostředky, které má k dispozici na svých bankovních účtech, jak soudu prokázal. Částku 250 000 Kč žalovaný uhradí z prostředků získaných bankovním úvěrem u [název] [anonymizováno] stavební spořitelny. Soud odložil splatnost této částky do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, aby žalovaný měl čas pro vyřešení administrativních úkonů pro faktické čerpání úvěru. Soud nakonec vyhověl návrhu žalovaných (a to přes nesouhlas žalobkyně) k poskytnutí odkladu, a to konkrétně pro částku 208 120 Kč. Jedná se o částku, kterou poskytne 2. žalovaná svému synovi k úhradě vypořádacího podílu. Potřebné finanční prostředky má na účtu stavebního spoření u [název ] [anonymizováno], stavební spořitelny. Z výpisu z účtu stavebního spoření pro rok 2021 bylo zjištěno, že k 31. 12. 2021 je stav na účtu 271 514 Kč. Stavební spoření bylo prodlouženo do 31. 3. 2023 s nějakými úrokovými bonusy. Soud tedy umožnil, aby 2. žalovaná mohla tyto finanční prostředky využít po skončení stavebního spoření tak, aby nepřišla o bonusy a státní příspěvek. Z tohoto důvodu soud odložil splatnost do 30. 4. 2023, aby žalovaná měla dostatek času vyřešit administrativní úkony po skončení spoření. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně by neměla utrpět výraznou újmu, když cca 85 % vypořádacího podílu obdrží téměř okamžitě. Soud zároveň ošetřil práva žalobkyně tak, že uvedené splátky jsou stanoveny pod sankcí ztráty výhody splátek. To znamená, že pokud nebude 2. žalovaný plnit ve stanovených lhůtách, stane se celý jeho závazek splatným najednou. 8. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení s ohledem na poslední judikaturu Ústavního soudu ČR, konkrétní ústavní nález IV. ÚS 404/2022 z 5. 4. 2022 Ústavní soud v tomto nálezu uvedl, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevchází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 podle kterého si každý účastník ponese své náklady sám. Soud ani nezjistil, že by procesní postup některého účastníka byl obstrukčním chováním, ztěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí. V průběhu řízení žalovaní pouze využili možnost navrhnout vypořádání v širším smyslu a k tomu k výzvě soudu doplnili skutková tvrzení. Což nelze považovat za obstrukční chování, Jedná se o procesní postup, upravený občanským soudním řádem. Zejména je třeba zdůraznit, že žalovaní z důvodu procesní ekonomie a pro urychlení rozhodnutí netrvali na svých námitkách proti znaleckému posudku, předloženému žalobkyní a akceptovali výši jejího vypořádacího podílu. Soud jenom připomíná, že vzhledem k tomu, že znalec vypracoval znalecký posudek bez podrobné prohlídky nemovitosti, soud by zřejmě akceptoval návrh na vypracování nového z