34 C 156/2022-20 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 186,42 Kč. V žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne 16. 11. 2012 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalovanému bylo zapůjčeno přijímací zařízení Gateway DAWN GATEWAY HDD DMC7002KLG ([číslo]). Žalovaný řádně nehradil ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, proto právní předchůdkyně žalobkyně dne 7. 1. 2021 odstoupila od smlouvy. Žalovaný nevrátil zapůjčené přijímací zařízení, proto si žalobkyně nárokuje smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Dále si žalobkyně účtuje částku 500 Kč jako poplatek za odpojení a částku 686,42 Kč za pronájem přijímacího zařízení na základě vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný dlužné částky neuhradil. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující, soud usnesením vyzval účastníky, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 14. 7. 2022 a žalobkyni dne 1. 7. 2022. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřili, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní, na kterou ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění právní předchůdkyně žalobkyně. Soud má z předložených důkazů za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 11. 2012 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému přijímací zařízení Gateway DAWN GATEWAY HDD DMC7002KLG ([číslo]). Součástí této smlouvy bylo i ujednání o pronájmu HD-DVR MEDIABOXU za částku 189,99 Kč měsíčně. Dne 7. 1. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy, neboť žalovaný řádně nehradil za poskytnuté služby. Žalovaný měl povinnost vrátit do 14 dnů po ukončení smlouvy přijímací zařízení, svoji povinnost však nesplnil a dle smlouvy účastníků mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Z vyúčtování [číslo] splatného dne 20. 8. 2020, [číslo] splatného dne 20. 9. 2020, [číslo] splatného dne 20. 10. 2020, [číslo] splatného dne 20. 11. 2020 a [číslo] splatného dne 20. 12. 2020, bylo zjištěno, že žalovanému byla za pronájem HD-DVR MEDIABOXU vyúčtována částka ve výši 759,96 Kč, za odpojení z důvodu nedoplatku mu byl vyúčtován poplatek ve výši 500 Kč a zároveň mu byla poskytnuta sleva ve výši 73,54 Kč. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o elektronických komunikacích), v platném znění. Právní posouzení se opírá o ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Nárok na úhradu dlužných plateb nájemného vychází z ustanovení § 2201 a násl. o. z. Dlužné částky žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou změněny pouze údaje o žalovaných, smlouvách a dlužném plnění.