34 C 255/2021-22 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 2 104,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 16. 8. 2013 smlouvu o účtu [číslo] na základě které [právnická osoba] zřídila žalované sporožirový účet. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, žalované tak vznikla povinnost nepovolený debetní zůstatek vyrovnat a z částky nepovoleného debetního zůstatku hradit úrok z prodlení. [právnická osoba] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně dlužného úroku, žalovaná ovšem svůj dluh neuhradila. [právnická osoba] postoupila dluh za žalovanou na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021, s účinností ke dni 1. 2. 2021, o čemž byla žalovaná informována. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [anonymizována dvě slova] republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen„ Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaná má od 14. 8. 2014 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa žalované]. Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 11. 5. 2021) měla žalovaná na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalované bylo usnesení doručeno dnem 3. 12. 2021. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila, soudu nic netvrdila ani nedoložila. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 16. 8. 2013 smlouvu o osobním účtu, na základě které [právnická osoba] zřídila žalované sporožirový účet [číslo]. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit čerpání. Překročení limitu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku. Na účtu však vznikl nepovolený debetní zůstatek a nebyl žalovanou vyrovnán, a proto [právnická osoba] převedla pohledávku na zaplacení celého nepovoleného zůstatku dne 27. 1. 2020 na evidenční účet a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky včetně úroku z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), na základě které se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná nevyrovnala. Ve smyslu § 2991 a násl. o. z. tak žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku rovnající se nepovolenému debetnímu zůstatku včetně úroku z prodlení. Ve smyslu § 1970 zákona o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu.