34 C 256/2021-24 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 124 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 14. 4. 2015 smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě které se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby, zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [název bank.produktu], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas. [právnická osoba] převedla dne 25. 1. 2019 výši nepovoleného přečerpání účtu 5 600 Kč na nově zřízený úvěrový účet. Žalovaný však tuto částku řádně nesplácel a ke dni 30. 5. 2019 byl celý dluh zesplatněn. [právnická osoba] postoupila dluh za žalovaným na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dnem 22. 11. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, soudu nic netvrdil ani nedoložil. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 14. 4. 2015 smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě které [právnická osoba] poskytla žalovanému bankovní produkty a služby, zřídila a vedla pro žalovaného bankovní účet a poskytla žalovanému kontokorentní úvěr [název bank. produktu], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas. [právnická osoba] převedla dne 25. 1. 2019 výši nepovoleného přečerpání účtu 5 600 Kč na nově zřízený úvěrový účet. Žalovaný však tuto částku řádně nesplácel a ke dni 30. 5. 2019 byl celý dluh zesplatněn. [právnická osoba] postoupila dluh za žalovaným na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas a vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku z prodlení. Ve smyslu § 1970 zákona o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu.