35 C 141/2022-9 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhá na žalovaném úhrady shora uvedené částky s tím, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], poskytuje jako dopravce přepravní služby ve vnitrostátní drážní přepravě. Žalovaný jako cestující nastoupil dne [datum] do vlaku [číslo] ve směru [obec], čímž v souladu s ustanovením bodu 5., kapitola 1. smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu, uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit cenu za přepravy ve výši 23 Kč jako jízdné stanovené dle platného tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitola II. SPPO, a proto byl vyzván k úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu, celkem tedy částky ve výši 1 023 Kč O tom bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. O této skutečnosti byl žalovaný postupitelem vyrozuměn mj. v rámci předžalobní upomínky, zaslané dne 23. 2. 2021. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Z předloženého potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek a oznámení o závadách má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 9. 2. 2022 uzavřena smlouva o přepravě osob; žalovaný byl po nástupu k dopravě vyzván k úhradě jízdného ve výši 23 Kč, což neučinil, a proto mu byla dále účtována přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se tedy ve vlaku neprokázal platným jízdním dokladem v souladu s přepravními tarify. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, netvrdil, ani nedoložil, že by k úhradě nebyl povinen, nebo tuto již provedl, soud vycházel z žalobkyní přeložených listin a žalobě plně vyhověl, včetně úroku z prodlení z žalované částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 023 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.