36 C 123/2022-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 2. 1. 2022, domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 4 800 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) je nebankovní poskytovatel spotřebních úvěrů, dne 5. 6. 2017 provedla žalovaná za účelem získání úvěru od žalobce registraci na jeho Portálu a následně za účelem ověření svého bankovního účtu uhradila registrační poplatek ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet žalobce, s variabilním symbolem [číslo] a účelem platby "Potvrzuji sml. [anonymizována tři slova] ", čímž souhlasila s obchodními podmínkami žalobce, přičemž skutečnost o provedení registrace a ověření bankovního účtu byla žalované potvrzena dne 7. 6. 2017 v 09:43 hod. zasláním zprávy ze strany žalobce. Následně byla na základě provedené registrace žalované na Portálu dne 5. 6. 2017 mezi žalobcem a žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku Rámcová smlouva o úvěru s CRSP kódem [anonymizována tři slova] (dále jen„ Rámcová smlouva“), přičemž dle čl. 4 [číslo] uvedené Rámcové smlouvy platí, že„ Tím, že Klient zaplatil Registrační poplatek s uvedením správných platebních údajů a Úvěrující tento Registrační poplatek zaúčtoval, se považuje RSÚ za potvrzenou a uzavřenou oběma Stranami prostřednictvím Elektronických kanálů.“ Uzavřením Rámcové smlouvy byl vytvořen obecný právní rámec upravující práva a povinnosti smluvních stran při budoucím uzavírání jednotlivých smluv o úvěru. V souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou měly být mezi žalobcem a žalovanou uzavírány jednotlivé smlouvy o úvěru na základě předchozí žádosti žalované o poskytnutí peněžních prostředků do určité výše a po následném schválení takových žádostí žalované žalobcem. V souvislosti s uzavřením Rámcové smlouvy žalobce prověřil a posoudil úvěruschopnost žalované, a to posouzením jejích příjmů podle výplatních pásek, vyhledáním žalované v nebankovním registru, insolvenčním rejstříku a exekučním rejstříku. Dne 5. 6. 2017 zaslala žalovaná žalobci prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, žalobce žádost zamítl a nabídl požádat o menší částky. Dne 7. 6. 2017 zaslala žalovaná žalobci prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost o poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč. Žalobce žádost žalované téhož dne přijal. Okamžikem přijetí této žádosti žalované žalobcem byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s [číslo] (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Žalobce na základě žádosti žalované [číslo] žalované poskytl dne 7. 6. 2017 úvěr ve výši 2 000 Kč (dále jen„ Úvěr“). Žalovaná se Smlouvou o úvěru zavázala žalobci vrátit Úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 600 Kč, tj. celkem částku ve výši 2 600 Kč nejpozději do dne 7. 7. 2017, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobce. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou Úvěru dne 8. 7. 2017. Žalobci náleží v souladu s článkem VII. odst. 2.1.1 uzavřené Smlouvy o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 procenta, včetně DPH, z nesplacené jistiny Úvěru za každý den prodlení žalované se splacením Úvěru, přičemž celková výše smluvní pokuty je omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše Úvěru, což v případě Úvěru zde činí částku 1 000 Kč. Žalobce uplatňuje zákonný úrok z prodlení z jistiny, sjednaných úroků a smluvní pokuty ode dne 8. 7. 2017 do zaplacení. Žalobce zaslal žalované v období 7. 7. 2017 - 21. 1. 2019 opakované výzvy k úhradě Úvěru, zasílal je i v průběhu dalších měsíců. Žalovaná neuhradila na předmětný Úvěr ničeho. Žalobce přistoupil k pokusu o mimosoudní vymožení Úvěru. Za tímto účelem byl Úvěr předán [právnická osoba] a. s. dne 4. 10. 2017. Podle čl. VII. odst. 1 a násl. Smlouvy o spotřebitelském úvěru si smluvní strany ujednaly pro případ prodlení žalované s placením peněžitých závazků vyplývajících ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru možnost žalobce učinit před případným soudním vymáháním pohledávek pokus o mimosoudní vymožení dlužných částek prostřednictvím třetí osoby, přičemž náklady na toto mimosoudní vymáhání jsou pro účely RSÚ a Smlouvy o úvěru oběma stranami považovány za účelně vynaložené náklady ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Platí, že výše nákladů za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby bude činit 700 Kč. Nedojde-li během této doby k uzavření dohody, kterou se za účelem odvrácení soudního řízení o nárocích úvěrujícího v důsledku prodlení klienta odkládá platba nebo mění způsob splácení, výše nákladů mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby za dalších 14 dní prodlení bude činit 500 Kč včetně DPH. Dne 29. 5. 2020 bylo mimosoudní vymáhání ukončeno. 2. Stanovisko žalované k žalobě nebylo zjištěno, žalovaná vyjádření k žalobě nepodala, ač k tomu byla soudem vyzvána. Soud ve věci rozhodl bez projednání žaloby při ústním jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), když účastníci s tímto postupem soudu vyjádřili souhlas ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. (neměli námitky). 3. Žalobě soud vyhověl. Doklady předloženými ve věci k důkazu žalobcem, a sice výpisem o elektronické komunikaci mezi účastníky, Rámcovou smlouvou o úvěru s CRSP kódem [anonymizována tři slova], doklady o ověření úvěruschopnosti žalované, Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 7. 6. 2017, výpisem z bankovního účtu žalobce za období 1. – 8. 6. 2017, výpisem z bankovního účtu žalované (u [právnická osoba]) za období 30. 5. – 28. 7. 2017, upomínkami žalobce včetně předžalobní upomínky, má soud za důkazně osvědčené, že na základě úvěrové smlouvy uzavřené dálkovým způsobem poskytl žalobce žalované dne 7. 6. 2017 spotřebitelský úvěr, celková částka stanovená žalované k úhradě vůči žalobci jakožto věřiteli činila 3 600 Kč, z toho jistina 2 000 Kč, sjednaný úrok 600 Kč, úvěr byl splatný dne 7. 7. 2017, žalovaná jej žalobci do sjednané doby, resp. až dosud ani z části neuhradila. V čl. VII. Smlouvy o úvěru byla sjednána pokuta 0,1% z jistiny/den, nejvýše 0,5 x výše jistiny úvěru, v tomtéž čl. byla sjednána povinnost žalované k úhradě nákladů mimosoudního vymáhání jakožto náklady žalobce účelně vynaložené ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. 4. Soud uložil žalované zaplatit žalobci dlužný zůstatek úvěru (jistinu, smluvní pokutu), úroky z úvěru smluvní a zákonné, náklady vymáhání pohledávky, kdy nárok v této věci žalobce uplatnil podle úpravy dané § 2395 a násl. (smlouva o úvěru, smluvní úrok), § 2048 a násl. (smluvní pokuta), § 1802 a násl. (úroky), § 1970 (úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše zákonného úroku z prodlení). 5. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady soudního řízení, a to ve výši 1 600 Kč sestávající z 1 000 Kč za soudní poplatek a 2 x 300 Kč na paušální náhradu nákladů soudního vymáhání podle § 151 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (jedná-li se v případě žalobce o účastníka bez právního zastoupení advokátem, který byl úspěšný ve sporu).