36 C 359/2021-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 18. 5. 2021, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 4 492 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se žalovaným uzavřel dne 8. 2. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 20 000 Kč tak, že tuto částku převedl v souladu s čl. II. písm. a) Smlouvy o úvěru na tzv. účet zákazníka, tedy účet určený žalovaným a to dne 21. 2. 2019, čímž došlo k čerpání úvěru ze strany žalovaného. Žalobce se žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby, tedy celkem částku ve výši 28 000 Kč uhradí žalovaný žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 700 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 3. 2019. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1 písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru, přičemž okamžik splatnosti nastal po uplynutí 30 denní lhůty od odeslání upomínky pro smlouvu [číslo] ze dne 27. 11. 2019, a žalovanému bylo ze strany žalobce odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru, tedy dnem 25. 3. 2020. Žalobce odeslal žalovanému celkem 3 upomínky ze dne 27. 11. 2019, 28. 1. 2020, 28. 2. 2020 a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 3. 2020, jehož součástí je i předžalobní výzva dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Z důvodu neplnění Smlouvy o úvěru žalobce podal vůči žalovanému žalobu k příslušnému soudu, přičemž Okresní soud v České Lípě vydal dne 5. 5. 2020 elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30. 5. 2020 a je vykonatelný (dále jen„ Exekuční titul“), kdy pohledávka z tohoto Exekučního titulu, tedy částka 17 154 Kč, byla uhrazena ke dni 7. 4. 2021. Předmětem této žaloby tedy není pohledávka, která byla předmětem žaloby, ve které byl vydán Exekuční titul, nýbrž žalovaným doposud neuhrazená smluvní pokuta ve výši 4 492 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 17 154 Kč od 26. 4. 2020 do 7. 4. 2021 (výpočet vyplývá z přiložené tabulky výpočtu v závislosti na úhradách), tedy o smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, a to za výše uvedené období, které není kryto již vydaným Exekučním titulem. 2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, přestože k tomu byl výslovně vyzván soudem. Soud ve věci rozhodl bez projednání žaloby při ústním jednání v souladu s ust. § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem soudu vyjádřili souhlas ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. (neměli námitky). 3. Soud žalobě jako důvodné vyhověl. Z dokladů předložených ve věci k důkazu žalobcem, a sice ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] sjednané účastníky dne 8. 2. 2019, úvěrových podmínek žalobce, potvrzení banky o poskytnutí finančních prostředků na účet uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru, tabulky umoření, bonity smlouvy (přehledu předepsaných a uhrazených splátek), upomínek k úhradě dluhu žalobce žalovanému ze dne 30. 10. 2019, 27. 11. 2019 a 28. 2. 2020, oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 25. 3. 2020 a předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 15. 4. 2021 včetně dokladu o podání těchto písemností k doručení poštou, dále z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 5. 2020, [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30. 5. 2020, včetně návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce v uvedené věci, a výpočtu smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1 % denně v závislosti na úhradách splátek dluhu dle uvedeného rozhodnutí, bylo zjištěno a soud má za prokázané, že na základě úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek poskytl žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr, kdy celková částka stanovená žalovanému k úhradě vůči žalobci jakožto věřiteli činila 28 000 Kč, žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, k uhrazení celé výše úvěru nedošlo ani po jeho zesplatnění a následném upomínání žalovaného, žalobce se proto nároků plynoucích z uvedené Smlouvy o úvěru domáhal návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy tento byl vydán dne 5. 5. 2020. Součástí povinností uložených žalovanému uvedeným elektronickým platebním rozkazem, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2020, byla i povinnost k zaplacení částky 531 Kč, jež dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a Smlouvy o úvěru představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (částky 14 954 Kč) a neuhrazených splátek (2 200 Kč) ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. smluvní pokutu od 26. 3. 2020 do 25. 4. 2020. Pohledávka z uvedeného Exekučního titulu evidovaná žalobcem, tedy částka 17 154 Kč, byla žalovaným v celé výši uhrazena až ke dni 7. 4. 2021 (dne 31. 5. 2020, 22. 6. 2020 a 28. 7. 2020 částka 1 000 Kč, dne 10. 12. 2020 částka 5 000 Kč a dne 7. 4. 2021 částka 9 154 Kč), žalobce proto předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2021 vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 492 Kč vypočtené v souladu se Smlouvou o úvěru a výše uvedenými úhradami dluhu žalovaným za období, které není kryto již vydaným Exekučním titulem, tedy za období od 26. 4. 2020 do 7. 4. 2021, žalovaný však ničeho neuhradil. Právní posouzení nároku soud učinil podle ust. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, podle § 2395 a násl. (smlouva o úvěru), § 2048 a násl. (smluvní pokuta), zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Soud žalovaného zavázal k zaplacení dlužné smluvní pokuty, když nárok na uvedené dlužné plnění vyplývá ze žalobního tvrzení a z listinných důkazů předložených žalobcem. 4. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem (2 x 200 Kč, 1 x 100 Kč – odměna za dva a půl úkonu právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění, 3 x 100 Kč – paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými úkony právní pomoci, 168 Kč – částka odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad), přiznáno v souladu s úpravou danou vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (§§ 1, 2, 7, 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), 13, 14a, 14b), náklady řízení celkem ve výši 1 368 Kč se zřetelem na to, že se v daném případě podle názoru soudu jedná o tzv. formulářovou žalobu (s opakovaným využitím ustáleného vzoru žaloby, kdy opakovanost nastává v okamžiku existence tří a více obdobných žalobních návrhů, žalobce takových návrhů u zdejšího soudu podal řádově desítky, ustálenost vzoru spočívá v jeho jednotné či obdobné struktuře textu, uplatněné nároky se opírají o shodnou právní úpravu, jedná se o typově shodná/obdobná práva a povinnosti účastníků smluv, nároky jsou dokládány stejným druhem důkazů).