37 C 189/2022-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 18 374,82 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný byl v době poskytnutí služeb třetích stran účastníkem telefonní stanice číslo [tel. číslo] a prostřednictvím sítě žalobce využíval i služby jiných subjektů, tzv.„ služby třetích stran“. Žalovaný využil těchto služeb, ale nezaplatil za služby vyúčtovanou částku 18 374,82 Kč. Žalobce je oprávněn, aby od účastníků vybíral platby za poskytnuté služby, a to na základě souhlasu těchto subjektů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán a předvolání spolu s žalobou mu bylo doručeno v souladu § 49 odst. 2 a 4, o.s.ř. Z toho důvodu postupoval soud podle § 101 odst.3 o.s.ř. a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z provedených důkazů bylo zjištěno následující: 4. Z účastnické smlouvy (dodatku) [číslo] včetně sjednaných dodatků, bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací. Součástí smlouvy byla i služba třetích stran a služeb souvisejících. Z vyúčtování předloženého žalobcem vyplývá, že žalovaný si neplnil své povinnosti a řádně nehradil vyúčtované a poskytnuté služby třetích stran. Z upomínek a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky. 5. Z vyúčtování žalobce za zúčtovací období 6.3.2020 až 5.8.2020 vyplývá, že žalovaný využil prostřednictvím žalobce služeb třetích stran, a to v celkové výši 18 374,82 Kč. 6. Shora uvedenými listinnými důkazy tak bylo dle názoru soudu prokázáno, že žalovaný si prostřednictvím žalobce objednal služby třetích stran, tyto služby čerpal a bylo jeho povinností cenu za poskytnuté služby uhradit. Právní posouzení věci se opírá o ustanovení § 2079 až 2188 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené listinné důkazy soud žalobě zcela vyhověl. Výrok o úrocích z prodlení vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), ve výši požadované žalobcem, tj. 8 procentních bodů ročně, což je nižší než zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladu řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého úspěšný účastník řízení má nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil při uplatňování nebo bránění svého práva. Ohledně určení jejich výše soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni zahájení řízení. Soud žalobci přiznal odměnu za celkem 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní upomínka), 3x režijní paušály po 100 Kč v souladu s ust. § 14b odst. 3, vše pak navýšené o 21 % DPH. Do nákladů řízení pak soud zahrnul i soudní poplatek zaplacený za podanou žalobu ve výši 800 Kč. Celkové náklady řízení tak činí částku ve výši 2 252 Kč.