37 C 31/2022-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 16.9.2021 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 5 933 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel prostřednictvím komunikací na dálku smlouvu o úvěru [číslo] to dne 28.11.2020, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, se splatností do 12.12.2020, resp. 28.12.2020. Z čerpaného úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 885 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 048 Kč. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 4. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Z žádných důkazů předložených žalobcem nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným dne 28.11.2020 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobce svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázal, mohl mít případně pouze nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně právní předchůdce žalobce finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzení o provedené platbě, z které vyplývá, že žalobce poskytl na účet žalovaného dne 28.11.2020 částku 4 000 Kč. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, které má povinnost vydat. Z toho důvodu bylo žalobě pro částku 4 000 Kč vyhověno. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém rozsahu byla žaloba, jako nedůvodná, zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobce byl ve sporu úspěšný z 67% (částka 4 000 Kč) a neúspěšný z 33% (částka 1 933 Kč), má tak právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 34% Náklady řízení byly stanoveny na částku 1 489 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst.3 vyhlášky č.177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč. Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21% a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Poměrná část nákladů tak činí částku 506,26 Kč.