38 C 118/2022-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 15. 12. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], neuhradila částky 2 393,53 Kč a 4 643,07 za odebranou elektřinu a částky 907,50 Kč za odpojení a 240 Kč za výzvu k úhradě nedoplatku. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, žalobkyně se z účasti u ústního jednání omluvila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že žalobkyně se zavázala dne 15. 12. 2020 jako prodávající dodávat na odběrné místo [obec], [ulice a číslo] elektřinu žalované s tím, že žalovaná bude platit úhradu za odběr. Žalobkyně vystavila fakturu žalované za odběr elektřiny za období od 21. 12. 2020 do 5. 2. 2021 ve výši 2 393,53 Kč za nedoplatek dodávky elektřiny. Žalobkyně vystavila fakturu žalované za odběr elektřiny za období od 6. 2. 2021 do 19. 5. 2021 ve výši 4 643,07 Kč za nedoplatek dodávky elektřiny. Dne 12. 5. 2021 požádala žalovaná o ukončení dodávky elektřiny. Dne 24. 5. 2020 vystavila žalobkyně fakturu žalované za poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč. Upomínkou ze dne 16. 3. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě nedoplatku ve výši 3 703,50 Kč. 4. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 5. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 shora cit. zákona smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaná ačkoliv odebrala v rozhodném období elektřinu od žalobkyně a bylo jí tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradila kupní cenu za vyúčtování elektřiny ve výši 7 036 Kč za období od 21. 12. 2020 do 19. 5. 2021. Soud proto žalobu shledal v této části důvodnou a vyhověl ji. S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni přiznat smluvní pokuty v celkové výši 1 147,50 Kč, smlouva mezi žalobkyni a žalovaným je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. 6. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyni v části neúspěšné přiznal účelně vynaložené náklady řízení v plné výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 8. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.