38 C 163/2022-45 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti za škodu s počátkem pojištění dne 26. 6. 2020. Žalovaný přes výzvy ze strany žalobkyně dluží pojistné za období od 26. 6. 2020 do 14. 10. 2020, kdy došlo k zániku pojištění. 2. Žalovanému byl podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) z důvodu neznámého pobytu ustanoven usnesením č.j. 38 C 163/2022-29 opatrovník. Opatrovnice u ústního jednání uvedla, že nezjistila žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly důvodnost žaloby. 3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 26. 6. 2020 pojistnou smlouvu (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti, a to na dobu neurčitou s tím, že žalovaný se zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši po slevě 1 908 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 159 Kč. Žalovaný nato neuhradil pojistné splatné dne 26. 6. 2020 a byl dne 24. 8. 2020 vyzván k jeho úhradě do 14. 10. 2020 a upozorněn na zánik pojištění v případě neuhrazení před uplynutím lhůty. Pojištění bylo ukončeno ke dni 14. 10. 2020 a celková výše pohledávky za žalovaným činila 578 Kč. Celková dlužná částka 778 Kč se skládá z dlužného pojistného ve výši 578 Kč a z nákladů na upomínání ve výši 200 Kč. V předžalobní upomínce ze dne 15. 9. 2021 činila dlužná částka 2 757,70 Kč. 4. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Pojištění sjednané mezi účastníky zaniklo v souladu s § 2804 o.z. z důvodu neuhrazení pojistného po uplynutí dodatečné lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení s upozorněním na možnost zániku uplynutím dne 14. 10. 2020. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 2782 o.z. na pojistné. Pokud jej žalobkyně požaduje za období od 26. 6. 2020 do 14. 10. 2020, považuje soud tento její nárok za důvodný. Částku 578 Kč žalovaný doposud neuhradil. Žalobkyně se domáhá dalších 200 Kč z titulu poplatků za upomínání dle svého sazebníku poplatků (fakticky všeobecných obchodních podmínek), i tuto částku soud žalobkyni přiznal. 5. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 6 594 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč) podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a jeden úkon spočívající v účasti při ústním jednání dne 1. 12. 2022 (500 Kč) podle § 7 odst. 4, 11 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se čtyřmi úkony právní služby (3x 100 Kč a 1x 300), náhrada za promeškaný čas za odročené jednání dne 10. 10. 2022 (250 Kč) podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovních výdajů v částce 1 969 Kč (jednání dne 10. 10. 2022: 219 km na trase Praha – Česká Lípa a zpět, průměrná spotřeba paliva 3,9 l /100 km, průměrná cena pohonné hmoty 47,10 Kč, výše cestovní náhrady 4,70 Kč/km, tj. 1 431 Kč a jednání dne 1. 12. 2022: 219 km na trase Praha – Česká Lípa a zpět, průměrná spotřeba paliva 6 l /100 km, průměrná cena pohonné hmoty 44,50 Kč, výše cestovní náhrady 4,70 Kč/km, tj. 1 614 Kč účtované ve výši 1/3, tj. 538 Kč bez DPH), náhrady za promeškaný čas (2 x 6 půlhodin x 100 Kč, tj. 1 200 Kč) a částky ve výši 1 075 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. Ostatně v tomto smyslu žalobkyně náhradu nákladů sama účtovala. 6. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.