38 C 414/2021-49 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek za celkem čtyři nepojištěná vozidla, pohledávky č. 1 a č. 5 – částky 15 810 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž k vozidlu nebylo v období od 10. 11. 2019 do 30. 6. 2020 v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek 15 210 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč za každou z pohledávek, na které žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky č. 2 a č. 4 – částky 16 070 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž k vozidlu nebylo v období od 7. 10. 2019 do 31. 5. 2020 sjednáno pojištění. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek ve výši 14 610 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč za každou z pohledávek, na které žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky č. 3 – částky 8 315 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný u vozidla s objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 [registrační značka] neměl sjednáno pojištění v období od 5. 12. 2019 do 20. 7. 2020. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek ve výši 8 015 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč, na které žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného. Žalobkyně se konečně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky č. 6 – částky 6 457 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný u vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka] neměl sjednáno pojištění v období od 19. 12. 2018 do 28. 4. 2019. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek ve výši 6 157 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč, na které žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že žalovaný byl v období od 10. 11. 2019 do 30. 6. 2020, celkem 234 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s [registrační značka] a objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3; v období od 7. 10. 2019 do 31. 5. 2020, celkem 238 dnů, k vozidlu [registrační značka] a objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3; v období od 5. 12. 2019 do 20. 7. 2020, celkem 229 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s [registrační značka] a objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3; v období od 19. 12. 2018 do 28. 4. 2019, celkem 131 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s [registrační značka] a objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 Žalovaný neměl ani v jednom z uvedených případů sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní vyzýván a následně upomínán k úhradě příspěvků. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro tuzemské vozidlo - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně činí 35 Kč ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů; u vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí 47 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky; u vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky. Podle ust. § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Žalovanému tím, že v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. provozoval motorová vozidla specifikovaná v bodu 3. odůvodnění tohoto rozsudku bez pojištění odpovědnosti, vznikla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za zmiňovanou dobu. Výše příspěvku je dána podle § 4 odst. 3, odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 205/1999 Sb. součinem výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (65 Kč u vozidel [registrační značka] a [anonymizováno] [číslo]; 47 Kč u vozidla [registrační značka]; 35 Kč u vozidla [registrační značka]) a počtu dní (472, 131 a 229), kdy byla vozidla provozována v rozporu se zákonem. Provozováním vozidel v rozporu se zákonem tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvky ve výši 30 355 Kč (65x472), 6 157 Kč (47x131) a 8 015 Kč (35x229) s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 1 500 Kč, tedy celkovou částku 46 652 Kč, což dosud neučinil. Žaloba je tak podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl. 7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 4 045 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 867 Kč, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 500 Kč) podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 378 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou, ostatně v souladu s tím právní zástupkyně žalobkyně také náhradu nákladů účtuje. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.