48 C 274/2022-13 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, r. z. [anonymizováno] [číslo], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 30. 8. 2019 do 14. 10. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Rovněž tak v období od 22. 1. 2021 do 21. 2. 2021 nebylo toto vozidlo pojištěno. [název žalobkyně] vyzvala dne 23. 1. 2020 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 2 990 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku za období od 22. 1. 2021 do 21. 2. 2021, kdy opět nebylo totéž vozidlo pojištěno. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 31. 5. 2021 k úhradě příspěvku ve výši 2 315 Kč a nákladů ve výši 300 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z výzvy ze dne 23. 1. 2020 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 2 990 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne 26. 6. 2020. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 7. 2. 2020. Ohledně dalšího nepojištěného období byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku dne 31. 5. 2021 a výzva se dostala do jeho dispoziční sféry dne 15. 6. 2021 Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Výše příspěvku se určí vynásobením počtu dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno a sazbou za jeden den, která je stanovena vyhláškou číslo 205/1999 Sb. a v tomto případě činí 30 Kč. Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno. Žalobkyni náleží rovněž podle ustanovení § 1970 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 605 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.