48 C 283/2022-15 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 906,58 Kč s příslušenstvím, tj. neuhrazené jistiny 14 991,58 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, poplatků 215 Kč, nákladů na vymáhání 200 Kč, úroku z prodlení a úroku z úvěru. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako věřitel uzavřela s žalovaným (dlužníkem) dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž součástí jsou obchodní podmínky. Žalovaný mohl čerpat peněžní prostředky v rámci úvěrového rámce ve výši 15 000 Kč. Bylo povinností žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách ve výši 4% aktuální dlužné částky. Byl sjednán úrok ve výši 26,28 % ročně a smluvní pokuta 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Žalovaný splátky řádně nehradil, a proto věřitel využil svého práva a úvěr ke dni 14. 2. 2022 zesplatnil. Od 17. 5. 2022 požadoval žalobce z dlužné částky namísto smluvního úroku 26,28% ročně úrok dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] se úvěrovou smlouvou [číslo] žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky na účtu do výše 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% aktuální dlužné částky a zároveň zaplatit úrok ve výši 26,28 % p. a. z půjčené a nevrácené částky. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do úvěrového limitu 15 000 Kč, který žalovaný začal čerpat, nesplácel jej však řádně a včas. Věřitel jej bezvýsledně upomínal, poté ke dni 14. 2. 2022 úvěr zesplatnil a žalovaného vyzval k úhradě celého dluhu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 991,58 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými splátkami, které však neplnil, a jeho celý dluh se tak stal splatným. Žalovaný přes upomínku žalobkyně úvěr nevrátil a nezaplatil ani sjednané úroky. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 7. 9. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši dle čerpané částky a zároveň zaplatit úrok z půjčené a nevrácené částky. Žalovaný však úvěr přestal splácet a jeho závazek z úvěrové smlouvy se tak stal splatným. Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobkyně po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 906,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.