48 C 460/2021-14 — Okresní soud v České Lípě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neplnění podmínek kupní smlouvy na dotované zařízení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli dne [datum] a dále dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a v rámci dodatku smlouvy byl stanoven závazek na trvání smluvního vztahu v délce 24 měsíců, který umožnil žalovanému získat slevu na odebrané zboží. Při porušení smlouvy byl žalovaný povinen tuto slevu zaplatit. Na základě této dohody odebral žalovaný dne [datum] Xiaomi redmi 8 a tm Huawei Y6, celkem v hodnotě 7 690 Kč. Žalovaný však porušil podmínky smlouvy a proto vznikl žalobkyni nárok na doúčtování poskytnuté slevy ve výši 7 688 Kč, když žalovaný při převzetí zařízení zaplatil za obě zařízení částku 2 Kč. Porušení smlouvy spočívalo v tom, že žalovaný řádně neplatil vyúčtování za poskytnuté služby. Žalobkyně proto uplatnila rozvazovací podmínku a vyzvala žalovaného k zaplacení celé hodnoty převzatého zboží po odečtení částky 2 Kč. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Účastníci uzavřeli kupní smlouvu podle § 2079 zákona číslo 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně jako prodávající odevzdala žalovanému zařízení, které bylo předmětem koupě a mezi účastníky bylo dohodnuto, že při splnění dohodnutých podmínek smlouvy (řádné placení telekomunikačních služeb po dobu 24 měsíců) zaplatí žalovaný pouze částku 2 Kč. V opačném případě byla stanovena rozvazovací podmínka podle § 548 odst. 2 o. z. a žalovanému vznikla povinnost doplatit celou cenu zboží. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.