51 C 133/2022-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“) se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 082,40 Kč spolu s příslušenstvím ve spojení s opravou žaloby ze dne 6. 4. 2022 a jejím doplněním ze dne 6. 6. 2022. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně ([anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], dále jen„ věřitel“) a žalovaným, poskytnutí peněžních prostředků, které měl žalovaný čerpat v rozsahu částky 10 000 Kč zaslané na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný neměl poskytnuté peněžní prostředky v rozsahu částky 5 082,40 Kč žalobkyni vrátit. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] 2. Usnesením ze dne 29. 7. 2022, č.j. 51 C 133/2022-16, bylo řízení částečně zastavené co do částky 51 832,10 Kč, neboť soud podání žalobkyně označené jako oprava žaloby posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby i s přihlédnutím k samotným skutkovým tvrzením. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno nejpozději dne 20. 10. 2022. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. 4. Z provedeného dokazování (oznámení o postoupení pohledávky,„ loan application info“, smlouva o revolvingovém úvěru, faktura na č.l. 7, potvrzení o provedené platbě, platební bilance) soud zjistil pouze odeslání oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu a uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Soud nemá za prokázané, že by mezi účastníky, tj. věřitelem a žalovaným, došlo k uzavření tvrzené smlouvy o (revolvingovém) úvěru, kterou by bylo možné posoudit jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to s ohledem na zvolený elektronický způsob uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, který ovšem dostatečně negarantuje autentizaci a identifikaci osoby žalovaného. Nárok nebylo možné posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.. V řízení byla předložena faktura/vyúčtování, ze které soud zjistil tzv. celkovou dlužnou částku k datu splatnosti 13 355,13 Kč, ale již ze samotného vyúčtování vyplývá, že částku nemůže tvořit pouze jistina v uvedené výši, protože je zřejmé, že v této částce musí být nepochybně zahrnuta celá řada dalších dílčích nároků (úroky, náhrada účelně vynaložených nákladů, poplatky za výběr), součástí tvrzených poskytnutých úvěru jsou i jiné dílčí nároky, ohledně kterých žalobkyně odkazuje na jednotlivá smluvní ujednání, přičemž soud nemá za prokázané tvrzené uzavření smlouvy o (revolvingovém) úvěru. Žalobkyně ani netvrdí, jakým způsobem dospěla k žalované částce 5 082,40 Kč. Protože se žalobkyně jednání dne 8. 11. 2022 nezúčastnila, soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a o. s. ř., ať už k doplnění skutkových tvrzení a označení dalších důkazů, nebo poučení o jiném právním názoru soudu. Soud žalobu zamítl, neboť v řízení nebyla prokázána existence smluvního vztahu mezi právním předchůdcem věřitele a žalovaným, nebylo prokázáno, že by se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatil a měl by něčeho současné žalobkyně z uvedeného titulu vydat. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, náležela by mu náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalovaného žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na jejich náhradu.