51 C 270/2022-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 21. 6. 2022, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 15 288,71 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi jejím právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ věřitel“) a dodávku elektřiny žalovanému na dohodnuté odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Věřitel měl žalovanému vyúčtovat dodané služby za fakturační období od 8. 10. 2019 do 7. 1. 2020, spotřeba 1,335 MWh ve výši 5 305,08 Kč, faktura [číslo] žalovaný nicméně neměl ničeho uhradit, dluh se měla stát splatným dne 4. 2. 2020. Žalovaný pak neměl ničeho uhradit ani na vyúčtování za fakturační období od 8. 1. 2020 do 19. 8. 2020, spotřeba 2,404 MWh ve výši 9 983,63 Kč, faktura [číslo] dluh se měl stát splatným dne 8. 9. 2020. Pohledávky za žalovaným měly být žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Předvolání spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 16. 9. 2022. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny je za zjištěné, že věřitel s žalovaným dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou se věřitel zavázal dodávat do domácnosti žalovaného na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], EAN odběrného místa [číslo], elektřinu a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu věřiteli zaplatit dohodnutým způsobem. 5. Z faktur za dodávku elektřiny soud zjistil, že fakturou [číslo] byl žalovanému vyúčtován nedoplatek na elektřině za období od 8. 10. 2019 do 7. 1. 2020, nedoplatek je vyčíslen částkou e výši 5 305,08 Kč, splatnost dne 4. 2. 2020. Fakturou [číslo] došlo k vyúčtování nedoplatku na elektřině za období od 8. 1. 2020 do 19. 8. 2020, nedoplatek je vyčíslen částkou 9 983,63 Kč, splatnost dne 8. 9. 2020. 6. Z upomínek soud zjistil, že věřitel a naposledy zástupce žalobkyně dne 2. 6. 2022 žalovaného opakovaně vyzvali k úhradě dlužné ceny za dodanou elektřinu. 7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi věřitelem jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se výrobce plynu (elektřiny) nebo obchodník s plynem (elektřinou) zavazuje dodávat zákazníkovi plyn (elektřinu) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství (elektroenergetice) a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodaný plyn (elektřinu) a cenu související služby v elektroenergetice (plynárenství). Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i dodávku elektřiny, přičemž žalovaný svoji povinnost uhradit za dodanou elektřinu dohodnutou cenu nesplnil a dluží tak žalobkyni částku 15 288,71 Kč za dodanou elektřinu za období od 8. 10. 2019 do 19. 8. 2020, nedoplatky byly žalovanému řádně vyúčtovány výše uvedenými fakturami, které obsahovaly podrobný rozpis vyúčtování. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud ve smyslu § 1879, § 1882 odst. 1 o. z. za prokázanou. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 205,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 288,71 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč. 9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.