10 C 200/2023-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 27.2.2023 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 34 560,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 11.6.2022 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], a to v souladu s uzavřenou rámcovou smlouvou, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, která mu byla vyplacena na jeho běžný účet dne 14.6.2022. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr, včetně příslušenství, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 919 Kč vždy do každého 15.dne v měsíci, počínaje dnem 15.7.2022 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 15.3.2027. Žalovaný žalobci zaplatil uvedené splátky v době od 15.7.2022 do 15.10.2022. Dále nebyly splátky ze strany žalovaného hrazeny. S ohledem na závažné porušení smluvních povinností přistoupil žalobce v souladu se smlouvou a s podmínkami pro používání úvěru dne 16.1.2023 k zesplatnění úvěru, a to předžalobní výzvou ze dne 16.1.2023. Žalobce v této předžalobní výzvě poskytl žalovanému dodatečnou lhůtu k doplacení, a to do 25.1.2023, žalovaný ji však nevyužil, proto od následujícího dne je požadován zákonný úrok z prodlení. Předmětem žaloby je částka 33 400,14 Kč, která představuje jistinu úvěru spolu se smluvním úrokem 17,9 % ročně z částky 33 400,14 Kč od 14.1.2023 do 13.2.2023, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 33 400,14 Kč od 26.1.2023 do zaplacení a spolu se smluvním úrokem 15 % ročně z částky 33 400,14 Kč od 14.2.2023 do zaplacení. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný smluvní úrok za období 15.10.2022 do 15-.1.2023 ve výši 1 503, 80 Kč. 2. Ve věci bylo nařízeno na dnešní den ústní jednání, k němuž se žalobce omluvil a po žádal, aby bylo ústní jednání konáno v jeho nepřítomnosti, přičemž současně doložil, jakým způsobem provedl vyhodnocení úvěru schopnosti žalovaného jako spotřebitele ve smyslu § 86 zák. [číslo] o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný se k jednání nedostavil, přičemž doručeno mu bylo v souladu s o.s.ř. vyvěšením. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků, neboť má za to, že doložené listinné důkazy jsou postačující k rozhodnutí ve věci. 3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 4. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobcem byla dne 11.2.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem splatit v měsíčních splátkách ve výši 919 Kč. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky, k jejichž úhradě byl žalovaný povinen, kdy smluvní úrok byl sjednán ve výši 17,9 % p.a. Z potvrzení o poskytnutí úvěru vyplývá, že úvěr byl vyplacen žalovanému dne 14.6.2022. Žalovaný zaplatil uvedené splátky pouze v období od 15.7.2022 do 15: 10.2022. 9. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobce provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo žalobcem tvrzeno, že žalovaný byl zaměstnán s příjmem 23 646 Kč měsíčně, s výdaji domácnosti ve výši 10 000 Kč měsíčně. Tato tvrzení byla dokladována potvrzením o výši příjmu. Z úvěrové zprávy ze dne 11.6.2022 žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádné aktivní splátkové a nesplátkové produkty ani kreditní karty, na jeho běžných účtech nebyly v době sjednání úvěru evidovány žádné exekuční příkazy či rizikové transakce. 10. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, kdy prvním dnem prodlení je datum neuhrazené splátky ze dne 15.11.2022. S ohledem na toto prodlení bylo žalovanému opakovaně účtována smluvní pokuta 1 000 Kč, dále žalobce požaduje dlužné pojistné ve výši 160 Kč, které bylo sjednáno v [anonymizováno] smlouvě [číslo] jejíž uzavření předcházelo vzniku smlouvy o úvěru. Celkem je tedy dále požadována částka 1 160 Kč za uplatněné právo na zaplacení pohledávky a vymáhání dluhu. Žalobce poté úvěr zesplatnil ke dni 16.1.2023 a dopisem z téhož dne vyzval žalovaného k zaplacení celého úvěru, a to do 25.1.2023. Dne 16.1.2023 byla pak žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění s podrobným popisem skutkového děje i jeho právním hodnocením. Je tedy zřejmé, že žalovaný nereagoval na další výzvy a nesplnil svou povinnost k úhradě dlužné částky, proto soud rozhodl, tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci žalovanou částku v plné výši. 11. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení z částky 33 400, 14 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.2 o.s.ř., neboť žalobce byl ve sporu úspěšný. Byl mu proto přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 383 Kč, což je uhrazený soudní poplatek.