12 C 389/2022-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 26. 6. 2020 mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] [číslo], [země]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému revolvingový úvěr, který žalovaný čerpal v konečné výši 45 443,30 Kč. Tento úvěr měl být splacen do 25. 2. 2022. Žalovaný však uvedenou částku neuhradil. Na základě smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla tato pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně. 2. Žalovaný potvrdil uzavření předmětné smlouvy a uvedl, že skutečnosti tvrzené v žalobě jsou pravdivé. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o revolvingovém úvěru, že byla uzavřena dne 26. 6. 2020 mezi společností [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov] [číslo], [země] a žalovaným ohledně poskytnutí úvěru až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na období jednoho roku. Z přehledu čerpání předmětného úvěru má soud za prokázané, že ke dni 11. 2. 2022 činil nesplacený zůstatek úvěru 45 443,30 Kč. 5. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek z 27. 1. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (položka [číslo]) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] [anonymizováno 7 slov] [číslo], [země] postoupila pohledávku za žalovaným ze shora uvedené úvěrové smlouvy žalobci. Z listiny z 16. 3. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému toto postoupení pohledávky. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému s dokladem o odeslání z 16. 3. 2022. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se právem domáhá (po postoupení pohledávky za žalovaným) zaplacení zbývající části úvěru ve výši 45 443,30 Kč. Proto bylo žalobě vyhověno. Z přisouzené částky byly přiznány ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku také úroky z prodlení, výše úroku z prodlení je stanovena v § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení den po sjednané splatnosti úvěru. 7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 1 818 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 500 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí 3 996 Kč. 8. S ohledem na výši přiznané částky určil soud ve smyslu § 160 odst.1 o.s.ř. k úhradě dluhu delší než zákonnou třídenní lhůtu.