34 C 271/2022-18 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 336,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) mu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala elektrickou energii na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] [právnická osoba], vyúčtovala žalovanému dodanou elektrickou energii za období od 19. 12. 2019 do 30. 3. 2020 fakturou [číslo] ve výši 11 577,13 Kč a za období od 31. 3. 2020 do 20. 5. 2020 fakturou [číslo] ve výši 759,07 Kč. Pohledávky společnosti [právnická osoba], byly postoupeny na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující, soud usnesením vyzval účastníky, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 7. 11. 2022 a žalobkyni do datové schránky dne 24. 10. 2022. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřili, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) se zavázala dodávat žalovanému na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaný se zavázal za dodanou energii zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury [číslo] splatné dne 15. 4. 2020, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalovanému v období od 19. 12. 2019 do 30. 3. 2020 elektřinu za částku 11 577,13 Kč. Z faktury [číslo] splatné dne 15. 6. 2020, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalovanému v období od 31. 3. 2020 do 20. 5. 2020 elektřinu za částku 759,07 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 7. 2022. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, dodávku elektřiny i postoupení pohledávek, přičemž žalovaný svoji povinnost uhradit za dodanou elektřinu dohodnutou cenu nesplnil, a dluží tak žalobkyni částku ve výši 12 336,20 Kč. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných částek ode dne následujících po splatnosti jednotlivých faktur. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou změněny pouze údaje o žalovaných, smlouvách a výši dlužného plnění.