36 C 242/2023-11 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 13. 4. 2023, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) nabyl pohledávku za žalovaným z postoupení pohledávek, a to prvotního postoupení smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ původní věřitel“) a společností [právnická osoba], [IČO], a následného postoupení smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobcem, obě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřeny dne 17. 1. 2023. Žalobce požadoval žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 29. 10. 2020 částku 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], kdy v poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo] Smlouvu, podle níž věřitel žalovanému poskytl uvedenou částku, žalobce není schopen doložit, byť má k dispozici doklady o jednání směřujícím k uzavření smlouvy o úvěru pro žalovaného v dané výši, tj. 20 000 Kč. Podle žalobce se žalovaný na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu/přijetím plnění bez právního důvodu – bez smlouvy – obohatil a je povinen vydat, oč se obohatil. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě žalované částky písemnou výzvou odeslanou mu dne 8. 2. 2023, a pokud žalovaný předmětný dluh neuhradil, je vůči žalobci v prodlení a žalobce žádal zaplatit zákonný úrok z prodlení za dobu od 19. 2. 2023 do zaplacení 2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání; žalobce, resp. jeho právní zástupce se z neúčasti u jednání soudu omluvil a navrhl projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), na podkladě důkazů doložených žalobcem. 3. Žalobě soud vyhověl. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem, a to z obchodních podmínek společnosti [právnická osoba], vyplněného formuláře Smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 29. 10. 2020 (s údaji o žalovaném typu: rodné číslo, bydliště, kontaktní telefon, email), potvrzení o provedené platbě ve výši 20 000 Kč původním věřitelem ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s VS [číslo] ze dne 29. 10. 2020 prostřednictvím platební brány ThePay, smluv o postoupení pohledávek včetně příloh uzavřených mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] a následně mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne 17. 1. 2023, oznámení ze dne 8. 2. 2023 společnosti [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky právního zástupce žalobce žalovanému z téhož dne včetně dokladů o doručování, učinil soud závěr o skutkovém stavu odpovídajícím žalobnímu tvrzení v tom obsahu, že původní věřitel a žalovaný vedli jednání k uzavření smlouvy o úvěru na dobu neurčitou s úvěrovým limitem 20 000 Kč, s podmínkami úročení (40% měsíčně) a splácení (29. den v měsíci), dne 29. 10. 2020 věřitel poukázal žalovanému na jeho účet u [právnická osoba] částku 20 000 Kč, která měla podle koncepce úvěrové smlouvy představovat poskytnutí úvěrové částky věřitelem žalovanému, úvěr měl být žalovaným věřiteli splácen podle smluvního ujednání. Částka 20 000 Kč nebyla žalovaným zaplacena/vrácena původnímu věřiteli, nárok na její zaplacení byl původním věřitelem postoupen společnosti [právnická osoba] a touto společností následně žalobci smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023, žalovaný byl o postoupení pohledávky uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne 8. 2. 2023 (předmětem postoupení byl nárok na zaplacení jistiny úvěru 20 000 Kč s příslušenstvím - poplatkem za poskytnutí úvěru, úroky, smluvní pokutou a náklady vymáhání - celkem postoupen nárok na zaplacení 63 083,11 Kč) a téhož dne byl právním zástupcem žalobce vyzván k zaplacení dluhu z úvěru 20 000 Kč s příslušenstvím žalobci. 4. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dluh z postoupené pohledávky spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, kdy nárok v této věci žalobce uplatnil podle § 1879 a násl. (postoupení pohledávky), § 1841a a násl. (o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku), § 2395 a násl. (úvěr, smluvní úrok), § 1970 (zákonný úrok z prodlení), § 2991 a násl. (bezdůvodné obohacení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše zákonného úroku z prodlení). Skutkovým základem nároku na zaplacení částky 20 000 Kč žalobci jako současnému věřiteli z pohledávky postoupené mu původním věřitelem je poskytnutí částky původním věřitelem žalovanému v bezprostřední souvislosti s jejich komunikací vedenou elektronicky o sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, podle konceptu smlouvy měl být úvěr splácen vždy 29. dne v měsíci, smlouva měla platit na dobu neurčitou, částka 20 000 Kč podle konceptu smlouvy o úvěru byla dne 29. 10. 2020 v 13:42 hod. žalovanému poukázána (viz potvrzení o provedené platbě v částce 20 000 Kč prostřednictvím platební brány ThePay na účet žalovaného č. [bankovní účet] a výpis [bankovní] [příjmení] [příjmení] k uvedenému účtu). Je-li žalobcem tvrzeno, že pro nedostatek důkazů na jeho straně nelze prokázat, že došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru, přičemž žalovaný se ke skutkovému základu nároku nijak nevyjádřil, lze mít za to, že požadavek na zaplacení částky 20 000 Kč je odůvodněn (nejméně) subsidiárně z titulu bezesmluvně přijatého plnění, tedy jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Těmto skutečnostem o vzniku a povaze dluhu odpovídá povinnost žalovaného zaplatit žalobci jakožto postupníku z pohledávky částku přijatou bez právního (platného smluvního) titulu, totiž bez sjednaného úvěru, od původního věřitele na podkladě konceptu smlouvy o úvěru, nikoli smlouvy uzavřené. Pokud byl žalovaný věřitelem vyzván k zaplacení částky, na výzvu nereagoval a na dluh neposkytl žádné plnění, je v prodlení a bylo mu uloženo zaplacení zákonného úroku z prodlení z dluhu za dobu trvání prodlení od doručení výzvy (s přihlédnutím k době odeslání výzvy a domněnce dojití - § 573 o. z.) a uplynutí lhůty k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). 5. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem (3 x 300 Kč – odměna za 3 úkony právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, 3 x 100 Kč – paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými třemi úkony právní pomoci, 252 Kč – částka odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad), přiznáno v souladu s úpravou danou vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (§§ 1, 2, 7, 11 odst. 1 písm. a), d), 13, 14a, 14b), náklady řízení celkem ve výši 2 252 Kč se zřetelem na to, že se v daném případě podle názoru soudu jedná o tzv. formulářovou žalobu (s opakovaným využitím ustáleného vzoru žaloby, kdy opakovanost nastává v okamžiku existence tří a více obdobných žalobních návrhů, žalobce takových návrhů u zdejšího soudu podal řádově desítky, ustálenost vzoru spočívá v jeho jednotné či obdobné struktuře textu, uplatněné nároky se opírají o shodnou právní úpravu, jedná se o typově shodná/obdobná práva a povinnosti účastníků smluv, nároky jsou dokládány stejným druhem důkazů).