38 C 104/2023-35 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 115 240,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 28. 7. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 113 631 Kč s RPSN ve výši 29,86 % a roční úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě. Žalovaná se zavázala dluh splácet pravidelnými 96 měsíčními splátkami ve výši 3 087 Kč, se splatností první splátky ke dni 1. 9. 2022. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně ke dni 5. 1. 2023 zesplatnila zůstatek úvěru, o čemž žalovanou písemně informovala a opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, na dluh uhradila pouze částku 3 087 Kč. Ke dni podání žaloby dluh žalované činil celkem částku 115 240,25 Kč, z toho 113 340,25 Kč na jistině, 900 Kč na nákladech na vymáhání, 1 000 Kč na smluvní pokutě a příslušenství pohledávky představující kapitalizovaný úrok ve výši 19 928,60 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 113 340,25 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 883,44 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 115 240,25 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení. 2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 2. 10. 2023 a žalovaná byla k tomuto jednání obeslána doručenkou do vlastních rukou. Žalovaná se k jednání nedostavila, a soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti žalované, která byla poučena o následcích nedostavení se k jednání. Soud konstatoval, že z navržených důkazů nevyplývá, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Právní zástupkyně žalobkyně požádala o lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů. U ústního jednání konaného dne 27. 11. 2023 soud konstatoval, že žalobkyně prokázala zkoumání úvěruschopnosti žalované, právní zástupkyně navrhla, aby bylo žalobě vyhověno a přiznána náhrada nákladů řízení. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 7. 2022 (ISAS) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že výše účelového úvěru činila 113 631 Kč, počet sjednaných splátek 96, výše splátky 3 087 Kč, roční úroková sazba 29,86 %, RPSN 34,30 %, celková částka splatná spotřebitelem činí 296 352 Kč. V úvěrové smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaná je zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem ve výši 29 317 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí 24 600 Kč. Soud dále konstatoval dokument úvěrové podmínky – vaše konsolidace (ISAS) s informacemi o sjednaném úvěru. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – karta klienta (ISAS) má soud za zjištěné, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala bonitu klienta - žalovaná uvedla, že bydlí v podnájmu, má druha, nemá děti, výše měsíčního příjmu činí 29 317 Kč, výše příjmu partnera 24 600 Kč, splátky jiným společnostem ve výši 14 300 Kč. Žalobkyně dále zjišťovala bonitu žalované dotazy v různých databázích. Ze splátkového kalendáře (ISAS) má soud za zjištěný předpis a výši jednotlivých splátek žalované. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti (ISAS) má soud za zjištěné, jakým způsobem žalobkyně posuzuje úvěruschopnost svých klientů. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 5. 1. 2023 (ISAS) má soud za zjištěné, že žalobkyně vyzývala žalovanou k okamžitému zaplacení zbývajícího úvěru ve výši 126 544,43 Kč, a to v důsledku prodlení úhrady sjednaných splátek. Soud konstatoval též podací arch k této výzvě. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 1. 2023 (ISAS) má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovanou vyzývala k uhrazení částky 129 383,42 Kč. Žalobkyně dále doložila zkoumání úvěruschopnosti žalované detailní úvěrovou zprávou (č.l. 23 – 30), dále výpisem z běžného účtu (č.l. 31-33). Žalobkyně pak doložila podrobné údaje k výpočtu tzv. MLS klienta, a to ve vyjádření ze dne 25. 10. 2023 (č.l. 19-22). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalované peněžní prostředky v podobě účelového úvěru ve výši 113 631 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 3 087 Kč, s první splátkou splatnou ke dni 1. 9. 2022. Žalovaná však tuto svou povinnost neplnila a úvěr nesplácela řádně a včas, dostala se do prodlení, proto žalobkyně celý úvěr ke dni 5. 1. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. 5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala a také posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu relevantní judikatury (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] – [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 42 916,79 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 4 610 Kč, odměna za právní zastoupení ve výši 28 700 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (5 úkonů právní služby po 5 740 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby, účast u ústního jednání dne 2. 10. 2023 a 27. 11. 2023), 5 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 500 Kč, náhradu cestovních výdajů (krácených v případě cesty dne 27. 11. 2023 na 1/2 vzhledem k přítomnosti právní zástupkyně na další ústním jednání téhož dne) ve výši 1 485,51 Kč (za cestu ze sídla právní zástupkyně v substituci dne 27. 11. 2023: [ulice a číslo], [obec] do sídla soudu a zpět při délce cesty 90 km, dne 2. 10. 2023 z [obec] do sídla soudu a zpět při délce cesty 200 km, průměrné spotřebě paliva vozidla právní zástupkyně ve výši 4,1 l motorové nafty na 100 km, ceně paliva 34,40 Kč a výši cestovní náhrady 5,20 Kč za 1km (poslední dvě položky dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.)) a náhradu za promeškaný čas ve výši 1 000 Kč za 10 započatých půlhodin po 100 Kč. Soud přiznal také náhradu 21% DPH ve výši 6 648,29 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.