38 C 144/2023-48 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž k vozidlu nebylo v období od 5. 6. 2021 do 10. 9. 2021, dále v období od 11. 9. 2021 do 30. 11. 2021 a dále v období od 1. 12. 2021 do 3. 6. 2022 v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek v celkové výši 24 560 Kč, a to včetně nákladů uplatnění ve výši 300 Kč za každé jedno období, na které žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného. 2. Opatrovník žalovaného u ústního jednání dne 10. 12. 2023 uvedl, že se nechce vyjadřovat a rozhodnutí ponechává na úvaze soudu. Právní zástupkyně žalobkyně navrhla, aby žalobě bylo vyhověno a byla přiznána náhrada nákladů řízení. 3. Soud má na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný byl v rozhodném období od 5. 6. 2021 do 10. 9. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], neměl sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní výzvou ze dne 9. 12. 2021 vyzván a následně upomínkou ze dne 16. 3. 2022 a ze dne 14. 4. 2022 upomenut k úhradě příspěvku ve výši 6 370 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Vyzván k zaplacení dlužné částky byl žalovaný také prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] výzvou ze dne 5. 8. 2022. Žalovanému byla též zaslána předžalobní upomínka ze dne 3. 10. 2022. Soud má dále na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný byl v rozhodném období od 11. 9. 2021 do 30. 11. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník totožného vozidla, ani v tomto případě neměl sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní výzvou ze dne 7. 4. 2022 vyzván a následně upomínkou ze dne 13. 7. 2022 upomenut k úhradě příspěvku ve výši 5 265 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Vyzván k zaplacení dlužné částky byl žalovaný také prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] výzvou ze dne 1. 9. 2022. Žalovanému byla též zaslána předžalobní upomínka ze dne 27. 10. 2022. Soud má dále na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný byl v rozhodném období od 1. 12. 2021 do 3. 6. 2022 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník totožného vozidla, ani v tomto případě neměl sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní výzvou ze dne 21. 7. 2022 vyzván a následně upomínkou ze dne 26. 10. 2022 upomenut k úhradě příspěvku ve výši 12 025 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Vyzván k zaplacení dlužné částky byl žalovaný také prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] výzvou ze dne 22. 11. 2022. Žalovanému byla též zaslána předžalobní upomínka ze dne 17. 1. 2023. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro tuzemské vozidlo - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně činí 65 Kč ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ust. § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Žalovanému tím, že v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, provozoval období v období od 5. 6. 2021 do 10. 9. 2021, v období od 11. 9. 2021 do 30. 11. 2021 a dále v období od 1. 12. 2021 do 3. 6. 2022, tedy 98 dnů, 81 dnů a 185 dnů, tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti, vznikla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za zmiňovanou dobu. Provozováním vozidla v rozporu se zákonem tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 23 660 Kč (denní sazba 65 Kč x 364 dnů) a náklady uplatnění ve výši 3 x 300 Kč, což dosud neučinil, žaloba je tak podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl. 7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 6. 12. 2023, č.j. 38 C 144/2023 – 45, byl žalovanému ustanoven opatrovník z řad advokátů. Ve smyslu § 140 odst. 2 o.s.ř. pak náleží opatrovníkovi odměna a náhrada hotových výdajů, které nese stát. Odměna za výkon funkce opatrovníka byla advokátu stanovena podle § 8, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o mimosmluvní odměně v celkové výši 4 800 Kč. V tomto případě opatrovník žalovaného učinil ve věci dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne 10. 12. 2023) a proto mu náleží odměna podle § 8 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) a g) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 2 100 Kč za dva úkony právní služby a dále dva režijní paušály po 300 Kč. Opatrovník není plátcem DPH. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 6 082 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 983 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3 x 300 Kč), dle § 7 bod 5, § 11 advokátního tarifu za účast na jednání (2 100 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se čtyřmi úkony právní služby (3x 100 Kč; 1 x 300 Kč), náhradu cestovních výdajů (krácených na 1/3 vzhledem k přítomnosti právního zástupce na dalších ústních jednáních téhož dne) ve výši 743 Kč (za cestu ze sídla právní zástupkyně v substituci: [obec] do sídla soudu a zpět při délce celé cesty 190 km, průměrné spotřebě paliva vozidla právní zástupkyně ve výši 3,9 l motorové nafty na 100 km, ceně paliva 34,40 Kč a výši cestovní náhrady 5,20 Kč za 1km (poslední dvě položky dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.)) a náhradu za promeškaný čas ve výši 200 Kč za 6 započatých půlhodin po 100 Kč (krácených na 1/3) a částky ve výši 1 143 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.