38 C 165/2023-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu s počátkem pojištění dne 19. 6. 2021 a ročním pojistným ve výši 14 240 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné a ve výzvě byl současně upozorněn na možnost zániku pojištění. Pojištění zaniklo ke dni 23. 5. 2022 a žalobkyně požaduje pojistné za dobu od 19. 9. 2021 do 23. 5. 2022, ačkoli dle zákona č. 168/1999 Sb. náleží pojistiteli pojistné až do konce kalendářního měsíce. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že mezi účastníky řízení byla dne 19. 6. 2021 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Mercedes Benz, model E, [registrační značka] s ročním pojistným po odečtení bonusu a slev ve výši 11 967 Kč. Po zaslání výzvy k úhradě dlužného pojistného dne 29. 3. 2022 s upozorněním na zánik pojištění při neuhrazení do 23. 5. 2022 došlo k tomuto dni k ukončení pojištění pro nezaplacení pojistného, o čemž byl žalovaný písemně informován spolu s informací o výši pohledávky 10 007 Kč dopisem ze dne 26. 5. 2022. V předžalobní výzvě ze dne 3. 4. 2023 byla dlužná částka vyčíslena na 10 007 Kč a žalovaný byl vyzván k její úhradě do 20. 4. 2023. 4. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se řídí úpravou zakotvenou v ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného za období od 19. 9. 2021 do 23. 5. 2022 ve smyslu § 13 odst. 2 zákona byl řádně vyzván žalobkyní ve smyslu § 20 cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pojištění zaniklo ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona pro nezaplacení pojistného a žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 cit. zákona na pojistné, a to v celkové výši 10 007 Kč, tedy za část ročního pojistného období (od 3. 5. 2021 do 5. 8. 2021). Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. 5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 1 200 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 1 000 Kč a ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náhrada hotových výdajů za předžalobní výzvu a podání žaloby za každý úkon podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.