38 C 189/2023-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 211,77 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru – Expres půjčka [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 45 000 Kč, čerpání úvěru započalo dne 9. 8. 2021. Žalovaný se zavázal dluh splatit spolu s poplatky a úvěry pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 255,15 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně dne 17. 10. 2022 zesplatnila zůstatek úvěru, o čemž žalovaného písemně informovala. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Ke dni podání žaloby dluh žalovaného činil 39 086,77 Kč na jistině, 2 808,40 Kč na úrocích, 3 444,48 Kč na úrocích z prodlení, 625 Kč na poplatku za pojištění, vedení a zesplatnění účtu a 1 500 Kč na sankčních poplatcích. Žalobkyně dále požaduje též zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 895,17 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení. 2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 13. 11. 2023 a žalovaný byl k tomuto jednání obeslán doručenkou do vlastních rukou. Žalovaný se k jednání nedostavil, a soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který byl poučen o následcích nedostavení se k jednání. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z žádosti o úvěr ze dne 9. 8. 2021 (č.l. 16) soud zjistil, že žalovaný před samotným podpisem smlouvy uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 17 850 Kč – doloženo potvrzením o příjmu, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 34 000 Kč, počet zdrojů příjmů 1, srážky ze mzdy 0, jiné měsíční splátky 0, počet vyživovaných osob 1, ostatní nezbytné měsíční náklady 0 Kč, jako zaměstnavatele žalovaný uvedl: Město Stráž pod Ralskem, pracovní poměr na dobu určitou, datum pracovního poměru od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022, povolání státní správa, výše požadovaného úvěru 45 000 Kč, v pravidelných 50 měsíčních splátkách. Z výpisu z běžného účtu (č.l. 17-21) má soud za zjištěné, že na účet žalovaného byla dne 9. 8. 2021 připsána částka 45 000 Kč (označeno AV: čerpání úvěru [číslo]. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 9. 8. 2021 (č.l. 22) soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za poslední tři měsíce činil 17 850 Kč, hrubý příjem za posledních pět měsíců činil 98 871 Kč, čistý příjem za posledních pět měsíců pak činil 85 740 Kč, potvrzení bylo opatřeno razítkem zaměstnavatele Města Stráž pod Ralskem. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 12. 5. 2023 (č.l. 26) vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným zkoumala jeho úvěruschopnost, kdy vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, a příjem žalovaného ověřila z doložených dokladů o příjmu. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka (č.l. 23-25) uzavřené dne 9. 8. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že výše úvěru činila 45 000 Kč, splatná byla každého 12. dne v měsíci počínaje dnem 12. 9. 2021 v 50 měsíčních splátkách v celkové výši 1 350,15 Kč (1 255,15 Kč anuitní splátka + 125 Kč úhrada pojištění), s poslední anuitní splátkou při řádném splácení ve výši 1 503,60 Kč) s úrokovou sazbou ve výši 16,70 % ročně a RPSN ve výši 19,87 % ročně. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 10. 2022 (č.l. 27) vyplývá, že ode dne 17. 10. 2022 je zbývající dlužná částka žalovaného ve výši 44 182,47 Kč splatná. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (č.l. 28) ze dne 31. 5. 2023 k úhradě celkové dlužné částky, která k tomuto dni činila 47 017,01 Kč s příslušenstvím. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit prostřednictvím 50 měsíčních splátek ve výši 1 350,15 Kč a to včetně pojištění, s první splátkou počínaje dnem 12. 9. 2021, a poslední splátkou ve výši 1 503,60 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil a úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, proto žalobkyně v souladu s článkem III odst. 11 písm. a) smlouvy celý úvěr ke dni 17. 10. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. 5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala a také posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu relevantní judikatury (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] – [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 12 829,40 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 1 649 Kč, odměna za právní zastoupení ve výši 8 340 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (3 úkony právní služby po 2 780 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Soud přiznal také náhradu 21% DPH ve výši 1 940,40 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.