38 C 40/2023-61 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 167 946,56 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 8. 3. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 12,90 % ročně (snížené ke dni podání žaloby na 8,5 % ročně z důvodu situace spojené s Covid19), a to za účelem konsolidace úvěrů a půjček žalovaného v celkové výši 148 092 Kč, přičemž zbylá částka úvěru byla převedena na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal dluh splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 396 Kč, počínaje dnem 15. 4. 2019 s poslední splátkou ve výši 1 008 Kč dne 15. 3. 2027. Žalovaný se dále zavázal zaplatit 2 000 Kč jako poplatek za vyřízení úvěru a další poplatky v souladu se smlouvou a ceníkem. Dne 29. 12. 2021 žalobkyně pro porušení smluvních podmínek a nezaplacení dlužné částky zesplatnila zůstatek úvěru a opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Ke dni podání žaloby dluh žalovaného činil 165 301,56 Kč na jistině, 2 645 Kč na poplatcích, 9 600,90 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku a 9 714,15 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení. 2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 31. 7. 2023 a žalovaný byl k tomuto jednání obeslán doručenkou do vlastních rukou. Žalovaný se k jednání nedostavil, a soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který byl poučen o následcích nedostavení se k jednání. Žalobkyně uvedla, že na žalobě trvá. Žalovaný po podání žaloby žalobkyni kontaktoval s tím, že by chtěl svůj dluh splácet, z žalované částky však dosud nic neuhradil. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 6. 3. 2019 (č.l. 11) soud zjistil, že žalovaný před samotným podpisem smlouvy uvedl své osobní údaje (jméno, datum narození, adresu), počet členů domácnosti 3, formu bydlení: družstevní byt, zaměstnavatele: [právnická osoba], pracovní poměr na dobu neurčitou, v zaměstnaní od 1. 12. 2017, hlavní příjem klienta 19 247 Kč, splátky klienta mimo ČS 2 000 Kč, požadovaný produkt: půjčka, výše úvěru 152 000 Kč. Z posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 7. 3. 2019 (č.l. 28) vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným zkoumala jeho úvěruschopnost a to jednak kontrolou příchozích transakcí na účet žalovaného (výpisy z osobního účtu žalovaného za období 1. 3. 2018 až 28. 2. 2019 (č.l. 29 – 54)), dále zjišťovala, zda žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, ověřila splátkovou morálku žalovaného, stanovila životní výdaje žalovaného na základě jím poskytnutých informací v kombinaci s interními informacemi banky na 6 880 Kč, dále zjistila, že klient měl v době podání žádosti následující poskytnuté úvěry: úvěr pro fyzické osoby – hotovostní- se splátkou 2 095 Kč (zkonsolidován v rámci úvěrové žádosti), revolvingový úvěr u ČS s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 250 Kč (zkonsolidován v rámci úvěrové žádosti), kontokorentní úvěr u ČS s limitem 5 000 Kč a s orientační splátkou 250 Kč (v rámci úvěrové žádosti částečně splacen), kreditní kartu s limitem 30 000 Kč a splátkou 1 500 Kč (zkonsolidován v rámci úvěrové žádosti), spotřební úvěr se splátkou 598 Kč (zkonsolidován v rámci úvěrové žádosti), kreditní kartu s limitem 34 000 Kč s orientační splátkou 1 700 Kč (zkonsolidován v rámci úvěrové žádosti), kreditní kartu s limitem 12 000 Kč s orientační splátkou 600 Kč. Splátka nového úvěru činila 3 396 Kč. Žalobkyně vyhodnotila, že příjem žalovaného je dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Ze smlouvy o úvěru (č.l. 12-16) uzavřené dne 8. 3. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá splatnost úvěru ve výši 200 000 Kč do 15. 3. 2027, s měsíční splátkou ve výši 3 396 Kč s úrokovou sazbou ve výši 12,90 % ročně a RPSN ve výši 14,25 % ročně (v době uzavření smlouvy). V souladu s článkem 2.2 je použití úvěru omezeno pouze na sjednaný účel, kterým je konsolidace úvěrů nebo půjček, specifikovaných v tomtéž článku. V souladu s článkem 8.1 a 8.2 žalobkyně prohlásí v případě porušení podmínek smlouvy celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě, a žalovanému vznikne povinnost jednorázově zaplatit všechny pohledávky. Z výpisu z úvěrového účtu (č. l. 17 – 22) vyplývají jednotlivá čerpání úvěru žalovaným, s tím, že ke dni 31. 12. 2020 činil konečný stav na účtu – 174 008 Kč, splaceno bylo 48 762,48 Kč. Žalovaný se dostal opakovaně do prodlení s plněním splátek, žalobkyně jej opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, což doložila dokumentem poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 27. 3. 2021 (č.l. 24) ve výši 13 079 Kč, poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 27. 11. 2021 (č.l. 25) ve výši 9 564 Kč. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 29. 12. 2021 (č.l. 23) vyplývá, že ode dne 29. 12. 2021 je zbývající dlužná částka žalovaného splatná, přičemž od 30. 12. 2021 je úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Žalovaný byl informován, že ke dni 29. 12. 2021 dluží žalobkyni částku 168 060 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby (č. l. 26) ze dne 23. 8. 2022 k úhradě celkové dlužné částky, která činila 167 946,56 Kč s příslušenstvím. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč s tím, že část těchto finančních prostředků bude použita ke konsolidaci úvěrů a půjček žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 3 396 Kč, s první splátkou počínaje dnem 15. 4. 2019, a poslední splátkou ve výši 1 008 Kč splatné dne 15. 3. 2027. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil a úvěr nesplácel řádně a včas, opakovaně se dostal do prodlení s více než dvěma splátkami, proto žalobkyně v souladu s článkem 8.2 smlouvy celý úvěr ke dni 29. 12. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 1. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 49 504,11 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 6 718 Kč, odměna za právní zastoupení 31 280 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (4 úkony právní služby po 7 820 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby, účast u jednání), 4x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 200 Kč. Soud přiznal dle ust. § 13 odst. 5 advokátního tarifu náhradu cestovních výdajů ve výši 2 080,42 Kč (za cestu ze sídla právního zástupce v substituci: [ulice a číslo], [obec a číslo] do sídla soudu a zpět při délce jedné cesty 130 km, průměrné spotřebě paliva vozidla právního zástupce ve výši 6,8 l paliva na 100 km, ceně paliva 41,20 Kč a výši cestovní náhrady 5,20 Kč za 1 km (poslední dvě položky dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.)) a náhradu za promeškaný čas ve výši 800 Kč za 8 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu. Soud přiznal také náhradu 21% DPH ve výši 7 425,69 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.