38 C 80/2023-34 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení celkové částky 16 338 Kč s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem nákladního vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], přičemž k vozidlu nebylo v období od 12. 1. 2022 do 30. 3. 2022 a dále v období od 31. 3. 2022 do 13. 7. 2022 v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná doposud neuhradila příspěvek v celkové výši 16 338 Kč, a to včetně nákladů uplatnění ve výši 2 x 300 Kč, na které žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalované. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaná byla v rozhodném období od 12. 1. 2022 do 30. 3. 2022 evidována v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], neměla sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byla žalobkyní výzvou ze dne 23. 5. 2022 vyzvána a následně upomínkami ze dne 24. 8. 2022 a 23. 9. 2022 upomínána k úhradě příspěvku ve výši 6 708 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Žalované byla zasílána předžalobní upomínka ze dne 24. 10. 2022. Soud má dále za zjištěné, že žalovaná byla v rozhodném období od 31. 3. 2022 do 13. 7. 2022 evidována v registru silničních vozidel jako vlastník totožného vozidla, neměla sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byla žalobkyní výzvou ze dne 1. 9. 2022 vyzvána a následně upomínkou ze dne 7. 12. 2022 upomínána k úhradě příspěvku ve výši 9 030 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Žalované byla též zaslána předžalobní upomínka ze dne 4. 1. 2023. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro tuzemské vozidlo - nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně činí 86 Kč ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Žalované tím, že v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, provozovala v období od 12. 1. 2022 do 30. 3. 2022, tj. 78 dnů a dále v období od 31. 3. 2022 do 13. 7. 2022, tj. 105 dnů, celkem tedy 183 dnů, tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti, vznikla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za zmiňovanou dobu. Provozováním vozidla v rozporu se zákonem tak žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek v celkové výši 15 738 Kč (denní sazba 86 Kč x 183 dnů) a náklady uplatnění ve výši 2 x 300 Kč, což dosud neučinila, žaloba je tak podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl. 7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 300 Kč) podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.