48 C 289/2023-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24. 5. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 000 Kč se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut meziúvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak úvěr v rozporu s obchodními podmínkami smlouvy o úvěru nesplácel. Z uvedeného důvodu žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé pohledávky ze smlouvy o úvěru i s příslušenstvím a odstoupila od smlouvy. Ke dni odstoupení [datum] činí pohledávka za žalovaným 84 260,78 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení od 1. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na den [datum] se nedostavil, ačkoliv byla řádně obeslán doručenkou do vlastních rukou. Žalobkyně se k jednání omluvila a soud proto podle § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel při tom z obsahu spisu a listinných důkazů. Žalobkyně předložila k důkazu smlouvu o překlenovacím úvěru ze dne [datum], doklad o výplatě úvěru, historický výpis z úvěrového účtu, výzvy a odstoupení od smlouvy, z nichž byl zjištěn shora popsaný skutkový stav, tedy že uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, podle níž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 70 000 Kč, a žalovaný se zavázal řádně hradit měsíční splátky dohodnuté ve smlouvě. Protože žalovaný nesplácel měsíční splátky pravidelně, věřitel celý úvěr ke dni 31. 3. 2023 zesplatnil. Dnem 1. 4. 2023 se tak žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku. Dlužnou částku k datu odstoupení tvoří nesplacená jistina 70 000 Kč, úrok z prodlení 750,33 Kč a úrok z úvěru ve výši 14 551,86 Kč. Celkový dluh tak činí 84 260,78 Kč. Právní vztahy mezi účastníky se řídí ustanoveními § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalobkyně splnila svoji povinnost úvěrujícího, žalovaný však svůj závazek úvěrovaného porušil, když řádně nesplácel dohodnutou splátku. Tím porušil ustanovení § 2399 o. z. a proto se úvěr stal okamžitě splatným. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala důvodnost svého nároku a jeho výši a tento nárok odpovídá platným právním předpisům. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.