48 C 430/2022-17 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 515 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet] Žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši podle aktuální výše úvěru, nejméně však 300 Kč. Dále si účastníci sjednali poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. částku 2 000 Kč a úrok ve výši 20% z dlužné částky měsíčně, který je v žalobě vyjádřen kapitalizovanou částkou 6 352 Kč a součástí žalované částky je rovněž částka ve výši 363 Kč za účelně vynaložené náklady (3 x 121 Kč). Žalovaná nesplnila svou povinnost k řádné úhradě úvěru a ke dni podání žaloby uhradila pouze 1 200 Kč. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání spolu s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 6. 1. 2023. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a dle důkazy založených ve spise v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] výpisy k revolvingovému úvěru, výpisem z účtu věřitele, předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem, mandátní smlouvou a výplatní páskou žalované. Žalobkyně soudu předložila vyhotovení smlouvy o revolvingovém úvěru, které by mělo být opatřeno elektronickým podpisem žalované. K tomu žalobkyně v písemném podání vysvětlila, že žalovaná se použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásila do uživatelského účtu systému žalobkyně a následně odkliknutím odsouhlasila obsah smlouvy, a tím došlo k uzavření písemné smlouvy. Soud si je vědom, že k uzavření takové smlouvy může docházet distančním způsobem, avšak i v takovém případě je nutné prokázat konkrétní obsah uzavřené smlouvy, tedy znění, které žalovaná potvrdila. Tvrzení žalobkyně, že smlouva je uložena na servru žalobce, v uživatelském rozhraní žalované nebylo nijak soudu prokázáno, zejména nebylo prokázáno, že údajně uložené znění je řádně elektronicky zabezpečeno. Nicméně v řízení bylo nesporně prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Poskytnutou částku žalovaná nevrátila, uhradila pouze 1 200 Kč. Soud proto vyhověl žalobkyni a uložil žalované povinnost k úhradě dlužné jistiny ve výši 8 800 Kč. Žalobkyni dále náleží ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok I.), neboť dle názoru soudu nebylo prokázáno ujednání a dalších náležitostech smlouvy, tedy poplatku, nákladech na vymáhání a výši úroku z úvěru. Pokud by bylo prokázáno, že bylo uzavřeno i ujednání o úvěru, tak toto ujednání soud považuje za absolutně neplatné dle § 588 OZ. Úrok ve výši 20 % měsíčně (tj. 240 % ročně) se zjevně příčí dobrým mravům. Z těchto důvodů soud nárok žalobce na zaplacení zbývající částky 8 715 Kč, včetně úroku z prodlení z této částky zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10,81 Kč, přičemž tato částka představuje 0,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 50,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 49,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 515 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.