51 C 150/2023-33 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala výživného pro nerozvedenou manželku za dobu od února 2023 ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdíjejí náklady pro domácnost na nájemném částku 13 000 Kč, náklady na elektrickou energii 2 500 Kč, poplatek na odpad ve výši 1 800 Kč, internet ve výši 700 Kč. Žalobkyně hradí dále léky, každý měsíc ve výši 900 Kč, dále také hradí společné dceři vakcíny (1/2 rok ve výši 800 Kč). Žalovaný jako manžel měl dceři platit obědy ve školní jídelně ve výši 900 Kč, nicméně již tak nechce činit a žalobkyně by měla sama hradit obědy ve výši 900 Kč. Žalovaný měl ke konci ledna odejít ze společné domácnosti, žalobkyně měla zůstat s dcerou a synem sama. Žalobkyně má pobírat invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 10 000 Kč, výživné na děti mělo být stanoveno ve výši 8 000 Kč. Je vedena na úřadu práce, žádné další dávky nepobírá. Její vlastní syn pracuje. 2. Žalovaný uvedl, že není pobírá nižší mzdu, která se pohybuje v rozmezí 30 000 až 34 000 Kč. Žalobkyni hradí výživné na dceru ve výši 8 000 Kč, hradí dceři obědy ve výši 900 Kč a v případě, že mu to finační situace dovolí, dává dceři další finační hotovost. Žalobkyně má příjem 18 000 Kč, sociální dávky nepobírá, ale mohla by si o ně požádat. Při odchodu od žalobkyně jí ponechal plně vybavený byt, koupil novou pračku, aby si ji nemusela kupovat sama. Sám odešel pouze s osobními věcmi a oblečením. Od začátku manželství vydělával za oba, žalobkyně neměla zájem najít si nějaké dlouhodobější zaměstnání a přispět do rodinného rozpočtu. Žalovaný chodí na přesčasy jen výjimečně, jeho zdravotní stavu mu nedovoluje možnost další práce. Jeho plat činí 33 000 Kč až 37 000 Kč. Z financí hradí novou domácnost, zvýšily se náklady na bydlení a služby (elektrická energie, teplo, apod.) 3. Z potvrzení o příjmech manžela (11/ 2022 – 4/ 2023) soud zjistil, že v uvedeném období činil čistý průměrnýc příjem žalovanho u společnosti [právnická osoba], částku 42 350 Kč. Z oznámení o zvýšení invalidního důchodu ze dne [datum] je za zjištěné, že žalobkyni byl zvýšen invidní důchod na částku 10 001 Kč s účinnosti od [anonymizováno] [rok]. Z potvrzení o evidenci v seznamu uchazečů o zaměstnání je za zjištěné, že žalobkyně je v evidenci [anonymizována čtyři slova] [datum]. Z předpisu záloh na elektřinu je za zjištěné, že žalobkyně v době od prosince 2022 do 31. 5. 2023 měla předepsány měsíční zálohy na elektřinu ve výši 2 500 Kč. Z vyúčtování [webová adresa] je za zjištěné, že žalobkyně za měsíc květen uhradila částku 638 Kč za internet a televizní programy a dále set-top box a související poplatky. Z dokladu o úhradě nájmu – výpis z účtu je za zjištěné, že žalobkyně hradila na nájmu částku 15 700,42 Kč. Z výpisu zdravotní dokumentace manželky soud zjistil, že se jedná o výpis z [datum], přičemž dle diagnostického souhrnu se v případě manželky jedná o [anonymizováno 19 slov]. Z posudku o invaliditě ([anonymizována tři slova]) soud zjistil, že u žalbokyně došlo změně stupně invalidity dne [datum], kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 55 % a jedná se o invaliditu druhého stupně. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova]) ze dne 15. 11. 2022 soud zjistil, že dle výsledků je doporučena [anonymizována dvě slova], neboť žalobkyně má [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizováno] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Z fotografické dokumentace žalobkyně je za zjištěné, že žalobkyně podstoupila operaci [anonymizována dvě slova]. Z dokladu o úhradě léků ze dne 17. 7. 2023 je za zjištěné, že se jednalo o léky v hodnotě celkem 3 082,69 Kč, z této částky pojišťovna hradila částku 2 483,69 Kč, žalobkyni byla dále poskytnuta sleva 546 Kč, tudíž měla celkem uhradit částku 599 Kč. Z potvrzení ošetřujícího lékaře pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti soud zjistil, že dne [datum] bylo provedeno vyšetření zdravotního stavu žalobkyně a byly zjištěny zdravotní důvody, které bránily žalobkyni vykonávat pozici úklid veřejného prostranství u [anonymizováno] [územní celek]. Ke dni rozhodnutí soudu bylo zjištěno, že v případě rozvodového řízení, které je vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], nebylo nařízeno jednání. 4. Žalovaný při jednání soudu dne [datum] uvedl, že jeho nájem činí 15 000 Kč měsíčně, hradí jej. Zatím nemá žádné náklady na elektrickou energii, neboť se jedná o rozestavěný dům a zatím nejsou„ hodiny“ pro jednotlivé byty. Hradí výživné na společnou dceru, na léky vynakládá měsíčně 300 až 400 Kč. Žádné další závazky finančního charakteru nemá. Jeho mzda se nyní pohybuje v rozsahu částky 30 000 až 34 000 Kč. 5. Žalobkyně při jednání soudu dne [datum] uvedla, že její syn se na náklady domácnosti podílí částkou 2 000 až 3 000 Kč měsíčně. 6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaní jsou manželi, nicméně nežijí ve společné rodinné domácnosti, kdy manželé každý vedou samostatnou domácnost. Žalobkyně pečuje o společnou nezletilou dceru, na kterou žalovaný příspívá výživným ve výši 8 000 Kč měsíčně. Příjem žalobkyně tvoří invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 10 001 Kč, její náklady tvoří náklady na nájem ve výši cca 15 000 Kč, zálohy na elektrickou energii ve výši 2 500 Kč měsíčně, náklady na elektronické komunikace ve výši 638 Kč a náklady na léky ve výši 599 Kč. V domácnosti s ní vedle dcery žije syn, který se na nákladech domácnosti měsíčně podílí částkou 2 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný žije v samostatné domácnosti, jeho náklady tvoří nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně, náklady na léky 300 – 400 Kč. Jeho příjem sestává ze mzdy u zaměstnavatele [anonymizováno] [obec], které v době od listopadu 2022 do dubna 2023 byly v průměrné čisté měsíční výši 42 350 Kč s tím, že žalovaný uvedl při jednání dne [datum], že jeho příjem je nyní ve výši 30 000 Kč až 34 000 Kč. Soud pak nové potvrzení o výši příjmů žalovaného nevyžadoval, neboť jej považoval za nadbytečné s ohledem na výsledky dokazování. 7. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle § 697 odst. 2 o. z. pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. 8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobě navrhovatelky je možné částečně vyhovět. Účastníci, jako manželé, jejichž manželství nebylo ke dni rozhodnutí soudu dosud rozvedeno, mají vzájemnou vyživovací povinnost, která má oběma manželům zajistit stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Manželé spolu nežijí v rodinné domácnosti, nicméně z porovnání příjmů a nákladů obou samostatných domácností je zřejmé, že žalobkyně nemá zajištěnu stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Žalobkyně sice má vlastní příjem v podobě invalidního důchodu ve výši 10 001 Kč měsíčně, její syn přispívá na náklady domácnosti částku 2 000 Kč až 3 000 Kč, není tudíž odkázana výživu od žalovaného, nicméně odkázanost na výživu od žalovaného nehraje roli pro posouzení, zda má žalobkyně jako manželka nárok na výživné mezi manželi. Žalobkyně má náklady 15 000 Kč měsíčně na bydlení, zálohy na elektrickou energii ve výši 2 500 Kč měsíčně, náklady na léky a elektronické komunikace. Žalovaný má příjem 30 000 Kč až 34 000 Kč a náklady na domácnost ve výši 15 000 Kč a náklady na léky ve výši cca 400 Kč. Skutečnost, že žalovaný také hradí výživné na společnou dceru 8 000 Kč měsíčně, nemá taktéž vliv na vzájemnou vyživovací povinnost mezi manželi, tato vyživovací povinnost má přednost před výživovací povinností dítěte a rodičů. Na straně žalobkyně lze uvést, že žalobkyně osobně pečuje o společné dítě, na jehož výživu je žalovaným poskytována částka 8 000 Kč. Jedná se o prostředky dcery, nikoliv o prostředky žalobkyně. Náklady žalobkyně evidentně převyšují její měsíční příjem, nemá tudíž zajištěnu stejnou hmotnou a kulturní úroveň jako žalovaný. Pokud se tedy domáhá částky 1 000 Kč měsíčně na výživném mezi manžely podle § 697 odst. 1 o. z. je v této výši žaloba důvodná. 9. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do výživného ve výši 1 000 Kč měsíčně požadovaného z dobu od data podání žaloby, pokud se žalobkyně domáhala výživného za dobu od února 2023 do března 2023 je v tomto rozsahu žaloba nedůvodná a soud proto žalobu za uvedené období zamítl. 10. V rozsahu výživného za dobu od 26. 4. 2023 do 31. 8.