51 C 430/2022-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se návrhem původně podaným u [název soudu] domáhal zrušení výživovací povinnosti žalovaného – jeho otce, která byla naposledy stanovena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalobce žádá zrušení výživného, protože řádně ukončil studium a nastoupil do zaměstnání. Zrušení výživného žádá k 9. 9. 2022, kdy nastoupil do pracovního poměru ve společnosti [právnická osoba] v [obec]. 2. Žalovaný se k podanému návrhu na zrušení jeho vyživovací povinnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání (§115a o.s.ř.), přičemž, jak žalobce, tak žalovaný proti tomuto procesnímu postupu soudu nevznesli žádných námitek a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], je zjištěné, že žalovanému bylo uloženo plati žalobci na výživném částku 2 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 6. 2016 s tím, že se tímto mění rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pokud jím bylo rozhodováno o vyživovací povinnosti otce pro dobu po rozvodu. 5. Z výučního listu je za zjištěné, že žalobce dne 14. 6. 2022 ukončil úspěšně program středního vzdělávání na [anonymizováno 11 slov] v [obec]. 6. Z pracovní smlouvy je za zjištěné, že žalobce dne 9. 9. 2022 nastoupil do práce ve [právnická osoba] [anonymizováno], a to na dobu určitou do 31. 3. 2023. 7. V řízení bylo zjištěno, že žalobce úspěšně ukončil studium a 9. 9. 2022 nastoupil do zaměstnání, je tedy schopen se sám živit a vyživovací povinnost žalovaného v souladu s § 911 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, zanikla. Soud proto žalobě vyhověl s tím, že vyživovacího povinnost žalovaného zanikla v souladu s žalobním návrhem. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žádnému z účastníků nebyly přiznány, protože oba účastníci byly úspěšní.