51 C 433/2022-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“) se žalobkyně po žalovaném domáhala částky celkem ve výši 35 797 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce dne [datum] s žalovaným, zapůjčení částky 20 000 Kč, jejich zaslání na č. účtu [bankovní účet] téhož dne. Žalovaný se měl zavázat za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 550 Kč, zápůjčku i poplatek měl žalobkyni vrátit a zaplatit do 13. 12. 2020, což však nesplnil řádně a včas a tudíž mu měla vzniknout i povinnost nahradit dohodnuté účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně se po žalovaném domáhá taktéž zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 20 000 Kč, neboť měla být mezi účastníky řízení dohodnuta. Zápůjčka měla být žalovanému poskytnuta prostřednictvím webové stránky coolcredit.cz. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nežádala. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z účasti na jednání neomluvil, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žaloba byla žalovanému řádně doručena, včetně předvolání k jednání, obojí dne 12. 1. 2023. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o zápůjčce, výpis z účtu, upomínky včetně předžalobní výzvy, zpráva banky ze dne 16. 1. 2023) dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno, že na účet žalovaného zaslal částku celkem ve výši 20 000 Kč. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/20012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”), tj. že se žalobkyně jako zapůjčitel zavázala přenechat žalovanému jako vydlužiteli zastupitelnou věc – peněžní prostředky a že se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni věc stejného druhu společně s dalšími ujednanými poplatky či při splnění dohodnutých podmínek příp. i sankční poplatky, smluvní pokutu nebo dohodnuté účelně vynaložené náklady spojené s tvrzeným prodlení žalovaného. Předložený text smlouvy o zápůjčce ve spojení s doloženými VOP sice obsahují způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na účet uvedený v textu smlouvy, byť se jedná o podstatnou náležitost k prokázání uzavření reálného kontraktu. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl reálně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o zápůjčce, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předloženy soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně o právním důvodu vztahu - zápůjčce. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o zápůjčce k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně návrhu smlouvy o zápůjčce a osoba v daném okamžiku akceptovala totožný text smlouvy o zápůjčce. Předložený text smlouvy však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, včetně odpovídající podpisové doložky žalovaného v podobě PIN kódu s uvedením přesného času vložení onoho PIN kódu. 5. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 20 000 Kč, protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částečně v částce 20 000 Kč včetně úroku z prodlení, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o.z.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o uhrazení poplatku za poskytnutí zápůjčky a stejně tak stran nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty (a to ani v ústní formě). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 379,44 Kč, přičemž tato částka představuje 11,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 432 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 797 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t..