51 C 56/2023-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“) se žalobkyně po žalovaném domáhala 10 069 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o úvěru [číslo] s žalovaným dne [datum] distančním způsobem na adrese [webová adresa] a poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč. Žalovaný měl při uzavírání smlouvy dohodnout poplatek za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 110 Kč, službu„ [anonymizováno]“ poplatek ve výši 165 Kč, informační servis ve výši 29 Kč. Žalovaný se měl zavázat vrátit úvěr do 29. 12. 2021, nicméně neměl ničeho vrátit. Žalobykně se po žalovaném domáhá jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve ývši 1 890 Kč, poplatku za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 875 Kč a dále také tvrdí dohodu o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny do zaplacení s tím, že žalobkyně požaduje smluvní pokutu/úrok z prodlení pouze za prvních 90 dní prodlení, tj. za dobu do 30. 12. 2021 do 29. 3. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum], dne [datum] byl vyhlášen rozsudek. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání bez dalšího nežádala. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k jednání doručena dne 24. 2. 2023. U obou účastníků byla zachována lhůta pro přípravu na jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování (elektronické dokumenty z CEPR, doklad o čerpání úvěru) dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 7 000 Kč žalovanému. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného, přičemž zaslání 1 Kč žalovaným na bankovní účet žalobkyně není bez dalšího jednoznačným důkazem o tom, že žalovaný příp. řádně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru s možností postupného čerpání ve znění, která byla soudu doložena k důkazu. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky 7 000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 7 000 Kč žalovanému a nevydání takto poskytnutých peněžních prostředků na základě výzvy žalobkyně, žalobkyni tudíž náleží i úrok z prodlení od 30. 12. 2021 (§ 1970 o.z.). Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyla prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za službu“ [anonymizováno],„ [anonymizována dvě slova]“, poplatku za informační servis, účelně vynaložených nákladů, stejně tak nebyla prokázána existence dohody o smluvní pokutě, kterou však žalobkyně v žalobě označuje jako smluvní úrok z prodlení. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 879,18 Kč, přičemž tato částka představuje 39,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,52 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,48 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 069 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud shledal, že jsou naplněny podmínky pro stanovení odměny za právní zastoupení žalobkyně podle § 14b a.t., žalobkyně podává žalobu na ustáleném vzoru, jedná se vždy o skutkově a právně obdobnou právní věc. 6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.