12 C 195/2024-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dne 6. 4. 2022 právním předchůdcem žalobce (firmou , právnická osoba, ) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 15 251 Kč, což je poskytnutá částka úvěru 7 000 Kč, úroky za poskytnuté peněžní prostředky 3 570 Kč, platba za „zpracování zápůjčky“ 1 500 Kč, platba 1 621 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a částka 1 560 Kč za sjednané pojištění.Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 52 splátkách po 294 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil 900 Kč. Žalobce žádá přiznání 6 100 Kč na jistině a přiznání „dlužné částky poplatku“ ve výši 6 875 Kč.Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 6 100 Kč (nesplacená jistina) od 14. 4. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 1 059,20 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 18,23 % ročně) z částky 6 100 Kč za období od 6.4.2023 do 27. 9. 2023 ve výši 540,57 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 28. 9. 2023 do zaplacení.Smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupila společnost , právnická osoba, tuto pohledávku za žalovanou žalobci.Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , že byla uzavřena 6.4.2022 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ohledně poskytnutí bezúčelového úvěru 7 000 Kč s tím, že celková částka ke splacení je 15 251 Kč (žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit v 52 splátkách po 294 Kč týdně). Uvedená částka je tvořena jistinou 7 000 Kč, úrokem ve výši 3 570 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částkou za službu komfortního a flexibilního splácení 1 624 Kč a částkou za sjednané pojištění 1 560 Kč. Z listiny z 6. 4. 2022 o zařazení žalovaného do pojistného programu vyplývá, že bylo sjednáno pojistné ve výši 30 Kč týdně po dobu sjednaného trvání úvěrové smlouvy.Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí 7 000 Kč v hotovosti.Z „tabulky umoření“ bylo zjištěno, že žalovaný na dluh ze smlouvy číslo , číslo, zaplatil 900 Kč.5. Z listiny označené „zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr “ s datem 6.4.2022 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru 15 000 Kč a uvedl zde, že je zaměstnaný s příjmem 15 117 Kč měsíčně, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, bydlí na ubytovně. Dále jsou zde uvedeny částka“ odhadované měsíční výdaje“ žalovaného 6 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21.9.2023, ze seznamu postoupených pohledávek (strana 71) a z oznámení firmy , právnická osoba, z 29.9.2023 žalovanému o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , číslo, žalobci.Žalobce soudu předložil svou předžalobní výzvu k plnění žalovanému z 28. 3. 2024, žalovaný byl vyzván k zaplacení 15 504,41 Kč do 12.4 2024.7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s dostatečnou péčí, nýbrž poměry žalovaného zkoumal pouze formálně, což vyplývá z údajů obsažených v tzv. zákaznické kartě. Z měsíčního příjmu žalovaného 15 117 Kč byla počítána částka na měsíční výdaje 6 000 Kč, což je částka, která neodpovídá potřebám dospělého člověka, který bydlí na ubytovně a který má jednu vyživovací povinnost.Tyto údaje svědčí o nedostatečném, zcela formálním, účelovém přístupu k hodnocení úvěruschopnosti žalovaného.8. Z uvedených důvodů tedy soud smlouvu účastníků o úvěru č. , číslo, ze dne 6.4.2022 má za neplatnou. Soud se přiklání k výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností).Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat.9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.10. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalovanému uloženo zaplatit žalobci (po postoupení pohledávky) to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Z prohlášení žalovaného v předmětné smlouvě má soud za prokázané, že ve prospěch žalovaného byla poskytnuta částka 7 000 Kč. Po zaplacení 900 Kč tak zbývá k úhradě 6 100 Kč a v této části bylo tedy žalobě vyhověno.11. Podle § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky bezdůvodného obohacení také úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění z 28. 3. 2024. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních uplatněných nároků zamítnuta.13. Žalovaný měl ve věci převažující úspěch, měl by tedy podle § 142 odst.2 o.s.ř., právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, soud proto o nich rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.