12 C 262/2024-25 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dne 21. 7. 2022 právním předchůdcem žalobce (firmou , právnická osoba, ) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 15 303 Kč, což je poskytnutá částka úvěru 7 000 Kč, úroky za poskytnuté peněžní prostředky 3 480 Kč, platba za „zpracování zápůjčky“ 1 500 Kč, platba 1 399 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a částka 1 924 Kč za sjednané pojištění. Žalovaný se zavázal 15 303 Kč uhradit v 52 splátkách po 295 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil pouze 1 000 Kč.Žalobce žádá přiznání 6 000 Kč na jistině a přiznání „dlužné částky poplatku“ ve výši 6 725,60 Kč.Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 6 000 Kč (nesplacená jistina) od 29.7.2022 do 27.9.2023 ve výši 1 065 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 18,28 % ročně) z částky 6 000 Kč za období od 21.7.2023 do 27. 9. 2023 ve výši 210,22 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 28. 9. 2023 do zaplacení.Smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupila společnost , právnická osoba, tuto pohledávku za žalovaným žalobci.Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č., číslo, , že byla uzavřena 21. 7. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ohledně poskytnutí bezúčelového úvěru 7 000 Kč s tím, že celková částka ke splacení je 15 303 Kč, Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit v 52 splátkách po 295 Kč týdně. Uvedená částka je tvořena jistinou 7 000 Kč, úrokem ve výši 3 480 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částkou za službu komfortního a flexibilního splácení 1 399 Kč a částkou za sjednané pojištění 1 924 Kč. Ke sjednanému pojištění žalobce předložil listinu s datem 21.7.2022 s podpisem žalovaného označenou „zařazení zákazníka do pojistného programu“.Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé částky úvěru v hotovosti. Z „tabulky umoření“ bylo zjištěno, že žalovaný na dluh ze smlouvy číslo , číslo, zaplatil 1 000 Kč.5. Z listiny označené „zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr “ s datem 21.7.2022 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru 20 000 Kč a uvedl zde, že je zaměstnaný s příjmem 19 387 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti jsou zde uvedeny 20 000 Kč měsíčně a“ odhadované měsíční výdaje“ žalovaného 4 000 Kč s tím, že bydlí v nájmu a má tři vyživovací povinnosti.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení firmy , právnická osoba, z 29.9.2023 žalovanému o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , číslo, žalobci.Žalobce soudu předložil svou předžalobní výzvu k plnění žalovanému z 28.3.2024, žalovaný byl vyzván k zaplacení 15 015,87 Kč do 12. 4. 2024.7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s dostatečnou péčí, nýbrž poměry žalovaného zkoumal pouze formálně, což vyplývá z údajů obsažených v tzv. zákaznické kartě. Z měsíčního příjmu žalovaného 19 387 Kč byla počítána částka na měsíční výdaje 4 000 Kč, což je částka, která neodpovídá potřebám dospělého člověka, který bydlí v nájmu a má tři vyživovací povinnosti. Výše příjmu žalovaného, stejně jako položka další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč není žádným způsobem doložena.Tyto údaje svědčí o nedostatečném, zcela formálním, účelovém přístupu k hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Z uvedených důvodů je tedy smlouva účastníků o úvěru , číslo, ze dne 21.7.2022 neplatná.8. Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen po postoupení pohledávky žalobci vydat.9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.10. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalovanému uloženo zaplatit žalobci (po postoupení pohledávky) to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Z prohlášení žalovaného v předmětné smlouvě má soud za prokázané, že ve prospěch žalovaného byla poskytnuta částka 7 000 Kč. Po zaplacení 1 000 Kč tak zbývá k úhradě 6 000 Kč a v této části bylo tedy žalobě vyhověno.11. Podle § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění z 28. 3. 2024. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K datu 13. 4. 2024 činil zákonný úrok 14,75 % ročně, pokud žalobce žádal žalobce žádal přiznání úroku o 0,25 % ročně vyššího, v té části byla žaloba zamítnuta. ve výši 8,5 % ročně.12. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních uplatněných nároků zamítnuta.13. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, soud proto podle § 142 odst.2 o.s.ř., o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.