34 C 161/2024-22 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 892,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mu na základě smlouvy o dodávce elektřiny a smlouvy o dodávce plynu dodávala elektrickou energii a plyn na adresu odběrného místa , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala dodaný plyn za období od 29. 8. 2022 do 18. 1. 2023 na částku 24 214,43 Kč a na částku 43 980,03 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektrickou energii za období od 12. 8. 2022 do 10. 1. 2023 na částku 4 217,78 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala dvakrát upomínkou k zaplacení dohodnuté platby za elektřinu a plyn, za kterou si účtuje částku 2 x 240 Kč v souladu s , právnická osoba, podmínkami dodávky elektřiny a plynu. Žalovaný dlužné částky dosud neuhradil, ačkoliv k tomu byla vyzván předžalobní upomínkou.Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).Soud provedl následující listinné důkazy. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že dne 18. 8. 2022 účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému na adrese odběrného místa , adresa, , plyn a žalovaný se zavázal za dodaný plyn žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 29. 8. 2022 do 18. 1. 2023 žalovaný od žalobkyně odebral plyn za 24 214,43 Kč, z faktury č. , hodnota, (opravná faktura, která doplňuje fakturu č. , hodnota, ) soud zjistil, že v období od 29. 8. 2022 do 18. 1. 2023 odebral žalovaný od žalobkyně plyn za 43 980,03 Kč. Z upomínek ze dne 12. 12. 2022 a ze dne 25. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky za plyn.Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, soud zjistil, že dne 10. 8. 2022 účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému na adrese odběrného místa , adresa, , elektrickou energii, a žalovaný se zavázal za dodanou elektrickou energii žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 12. 8. 2022 do 10. 1. 2023 žalovaný od žalobkyně odebral elektřinu za 4 217,78 Kč. Dne 27. 11. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, do dnešního dne žalovaný ničeho neuhradil.Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, na základě které se výrobce plynu (elektřiny) nebo obchodník s plynem (elektřinou) zavazuje dodávat zákazníkovi plyn (elektřinu) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství (elektroenergetice) a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodaný plyn (elektřinu) a cenu související služby v elektroenergetice (plynárenství). Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i dodávku plynu (elektřiny), přičemž žalovaný svoji povinnost uhradit za dodaný plyn (elektřinu) dohodnutou cenu nesplnil a dluží tak žalobkyni celkem částku 72 412,24 Kč a na nákladech za výzvy k zaplacení částku 2 x 240 Kč. Soud shledal, že náklady za výzvu jsou odůvodněné a částka 240 Kč za upomínku je přiměřená s ohledem na vynaložené náklady (poštovné, cena obálky, cena za tisk a papír, mzdové náklady). Uvedené částky žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 597,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 916 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 3 x 4 020 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 960 Kč ve výši 3 721,60 Kč.