34 C 323/2023-76 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 988 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 30. 9. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč (k vyplacení úvěru došlo dne 30. 9. 2021) a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 64,85 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 1 450 Kč, počínaje říjnem 2021. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného – jednak na základě informací poskytnutých žalovaným, dále lustrací osoby žalovaného v registru SOLUS a NRKI. Žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stádiu vymáhání, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 21 750 Kč. Podle článku 6.3 smlouvy žalobkyně zesplatnila úvěr, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splacením splátky č. , hodnota, delším než 65 dnů. Žalobkyně po žalovaném žádá zaplacení nové jistiny ve výši 18 227,31 Kč (původní jistina ve výši 15 744,54 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 482,77 Kč) s úrokem z prodlení, dále smluvní pokuty dle článku 6.1 smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč, smluvní pokuty dle článku 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru od 30. 3. 2023 do zaplacení, náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč, a dále úrok ve výši 64,85 % ročně z původní jistiny ve výši 15 744,54 Kč od 30. 3. 2023 do zaplacení a pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši 534 Kč (3 x 178 Kč).2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v , adresa, . Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen „Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaný má od 5. 10. 2022 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese , adresa, , , adresa, . Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 28. 11. 2023) měl žalovaný na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v , adresa, bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení nic netvrdil ani nedoložil. K jednání soudu se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Z výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že ke dni 30. 9. 2021 žalovaný nebyl evidován jako dlužník. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že skóre žalovaného bylo 365, což znamená, že se jedná o lepší segment klientů a u žalovaného je menší riziko. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 30. 9. 2021 žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. 02940691103/0800 částku 20 000 Kč.5. Z potvrzení příjmů od společnosti , právnická osoba, vystavených , právnická osoba, . za měsíc červen, červenec a září 2021 soud zjistil, že žalovanému dorazila na účet od zaměstnavatele v měsíci červnu 2021 částka 24 580 Kč, v červenci 2021 částka 27 794 Kč a v září 2021 částka 21 343 Kč.6. Z hodnocení klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 25 000 Kč, výdaje ve výši 7 660 Kč, platí nájemné ve výši 3 800 Kč, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na hlavní pracovní poměr, je ženatý, žije sám, má střední vzdělání s maturitou.7. Z předsmluvního formuláře, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, včetně splátkového kalendáře, z prohlášení klienta ze dne 30. 9. 2021, soud zjistil, že dne 30. 9. 2021 si účastníci dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem ve 36 měsíčních splátkách po 1 450 Kč splatných k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2021. Výpůjční úroková sazba úvěru činila 64,85 % ročně, RPSN 88,04 % ročně.8. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 16 a č. 17. Z výzvy k zaplacení ze dne 27. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 16, č. 17 a č. 18. Žalobkyně zároveň žalovaného upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 28. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že v důsledku prodlení se splátkami přesahujícím 65 dnů, došlo ke zesplatnění celého úvěru. Zároveň ho vyzvala k úhradě částky 20 559 Kč.9. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil dne 21. 10. 2021 částku 1 450 Kč, dne 22. 11. 2021 částku 1 450 Kč, dne 7. 12. 2021 částku 1 450 Kč, dne 10. 1. 2022 částku 1 450 Kč, dne 7. 3. 2022 částku 1 450 Kč, dne 14. 3. 2022 částku 200 Kč, dne 22. 3. 2022 částku 1 250 Kč, dne 22. 4. 2022 částku 1 450 Kč, dne 9. 5. 2022 částku 1 450 Kč, dne 14. 6. 2022 částku 1 450 Kč, dne 11. 7. 2022 částku 1 450 Kč, dne 15. 8. 2022 částku 1 450 Kč, dne 7. 9. 2022 částku 1 450 Kč, dne 7. 11. 2022 částku 1 450 Kč, dne 6. 12. 2022 částku 1 450 Kč a dne 12. 1. 2023 částku 1 450 Kč. Z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 8. 11. 2023, která byla žalovanému doručována na adresu , adresa, .10. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“17. Po