34 C 43/2024-18 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 12 185,93 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 2 737,93 Kč vrátit do 28. 4. 2023, což nesplnil. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru úrok ve výši 220,93 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 517 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku do 28. 4. 2023. RPSN činila u této zápůjčky 4543,98 %. Smlouva nebyla účastníky podepsána.4. Ze sdělení ČSOB a.s. ze dne 1. 3. 2024 a z potvrzení , právnická osoba, . ze dne 13. 9. 2023 bylo zjištěno, že dne 31. 3. 2024 byla na účet žalovaného č. , č. účtu, připsána platba ve výši 8 000 Kč.5. Z úvěrové a platební historie soud zjistil, že žalovaný měl ke dni 30. 3. 2023 jeden další závazek - spotřebitelský úvěr ve výši 17 000 Kč.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 31. 3. 2023 k uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru není žalovaným podepsána (podpis proveden pouze elektronickým kódem) a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Nadto soud uvádí, že žalobkyně ani řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy nebyly o žalovaném kromě výpisu z jeho účtu zjišťovány žádné další informace nezbytné k posouzení, zda je žalovaný schopen úvěr splácet (jeho pravidelné příjmy, výdaje, lustrace z dostupných databází, apod.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně finanční prostředky poskytla. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením , právnická osoba, . o provedené platbě ze dne 13. 9. 2023 a sdělením , Anonymizováno, a.s. ze dne 1. 3. 2024, ze kterých vyplývá, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného dne 31. 3. 2023 celkem částku 8 000 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má nárok ve smyslu § 2991 o. z. pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalovaného (půjčeno 8 000 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 8 000 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 424,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 1 620 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 560 Kč ve výši 1 377,60 Kč, to vše v rozsahu 31,2 % (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 65,6 %, neúspěšná v rozsahu 34,4 %).