34 C 86/2024-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 202 583,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . (dále jen „Banka“) s žalovaným uzavřela dne 27. 8. 2018 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, , na základě které se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 225 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 11,60 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 600 Kč počínaje dnem 25. 9. 2018. Před poskytnutím úvěru banka řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a z dostupných veřejných databází. Banka svůj závazek splnila dne 27. 8. 2018, kdy byl žalovanému úvěr zaslán na jeho běžný účet. Žalovaný však tuto částku řádně a včas nesplácel, proto Banka prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 31. 1. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 a ze dne 13. 10. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , Anonymizováno, a následně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 198 974,72 Kč, ze smluvních poplatků ve výši 3 609,20 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 12 726,84 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 18 055,84 Kč.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru Expres plus a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla revolvingový úvěr až do výše 225 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 11,60 % p.a. formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 600 Kč počínaje dnem 25. 9. 2018.4. Z Platební historie k účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . a z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že dne 27. 8. 2018 došlo k čerpání úvěru ve výši 225 000 Kč.5. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že dne 1. 2. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že došlo k zesplatnění celého úvěru z úvěrové smlouvy č. , číslo, .6. Ze sdělení žalobkyně ze dne 3. 5. 2024 a z Žádosti o úvěr , právnická osoba, ze dne 25. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán jako technik/řidič u společnosti , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem ve výši 28 000 Kč, čistý příjem domácnosti činil 42 000 Kč.7. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2023 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opět vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, .8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 a ze dne 13. 10. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla Bankou postoupena na společnost , Anonymizováno, . a následně na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 9. 2023 a ze dne 9. 10. 2023.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.11. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě Banka žalovanému poskytla bezhotovostním převodem finanční prostředky – revolvingový úvěr ve výši 225 000 Kč. Žalovaný však nedostál svému závazku vrátit Bance poskytnutou částku včetně úroků řádně a včas ve formě sjednaných splátek. Banka následně s ohledem na neplnění povinnosti ze strany žalovaného úvěr zesplatnila. Banka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla řádně postoupena na žalobkyni. Žalovaný v průběhu řízení skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnil. Výši úrokové sazby z úvěru ve výši 11,60 % ročně soud považuje za přiměřenou. Žalobkyni dále soud přiznal ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 371,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 104 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 320 Kč ve výši 5 947,20 Kč.