38 C 161/2024-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovanému dodávala do odběrného místa na základě smlouvy ze dne 15. 8. 2022 elektrickou energii. Žalovanému byla vystavena faktura za odběr elektrické energie v období od 17. 8. 2022 do 14. 1. 2023 s nedoplatkem ve výši 58 358,50 Kč, splatná dne 31. 1. 2023, přičemž žalovaný na tento nedoplatek neuhradil ničeho. Dále žalobkyně vystavila fakturu za odběr elektrické energie v období od 15. 1. 2023 do 27. 1. 2023 s nedoplatkem ve výši 5 513,50 Kč, splatný dne 23. 2. 2023, kterou žalovaný taktéž neuhradil. Za odeslané upomínky žalobkyně požaduje částku 240 Kč.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil, a soud tedy jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, ze dne 15. 8. 2022 (č.l. 12-13) soud zjistil, že se žalobkyně jako dodavatel touto smlouvou zavázala dodávat do odběrného místa na adresu , adresa, elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat. Z vyúčtování za elektřinu (č.l. 14-17) soud zjistil, že žalovanému byl za odběr elektřiny v období od 17. 8. 2022 do 14. 1. 2023 v odběrném místě na adrese , adresa, , fakturou č. , číslo, účtován za celkovou spotřebu elektřiny ve výši 5 999 kWh nedoplatek ve výši 58 358,81 Kč (spotřeba celkem 63 218,81 Kč – přijaté zálohy 4 860 Kč), splatný dne 31. 1. 2023. Z vyúčtování za elektřinu (č.l. 18-20) soud zjistil, že žalovanému byl za odběr elektřiny v období od 15. 1. 2023 do 27. 1. 2023 v odběrném místě na adrese , adresa, , fakturou č. , číslo, účtován za celkovou spotřebu elektřiny ve výši 665 kWh nedoplatek ve výši 5 513,50 Kč (spotřeba celkem 5 513,50 Kč – přijaté zálohy 0 Kč), splatný dne 23. 2. 2023 Z upomínky ze dne 25. 11. 2023 (č.l. 20-21) soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky za elektřinu ve výši 3 240 Kč.. Žalovanému byla zasílána předžalobní výzva ze dne 19. 2. 2024 (č.l. 22) na celkovou dlužnou částku ve výši 74 113,53 Kč.4. Soud má za zjištěné, že se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 8. 2022 žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa na adresu , adresa, elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaný se jako zákazník zavázal elektřinu odebírat. Žalovanému byla za odběr elektrické energie vyúčtována za období od 17. 8. 2022 do 14. 1. 2023 fakturou č. , číslo, částka 58 358,81 Kč, splatná dne 31. 1. 2023, kdy žalovaný neuhradil ničeho, a dále za období od 15. 1. 2023 do 27. 1. 2023 fakturou č. , číslo, částka 5 513,50 Kč, splatná dne 23. 2. 2023, na kterou žalovaný taktéž neuhradil ničeho. Soud má též za zjištěné, že žalovanému byla účtována částka 240 Kč za zaslanou upomínku. Dopisem ze 19. 2. 2024 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky v celkové výši 74 113,53 Kč.5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalovanému dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaný, ačkoliv odebral od žalobkyně v rozhodném období od 17. 8. 2022 do 14. 1. 2023 a dále v období od 15. 1. 2023 do 27. 1. 2023 elektřinu a bylo mu tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradil v plné výši splatnou kupní cenu za dodávky elektřiny, stejně tak neuhradil náklady na upomínání. Soud proto shledal žalobu ohledně částky 64 112,31 Kč důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému ve výši 17 085 Kč, který ve věci úspěch neměl. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek ve výši 2 565 Kč, odměna za právní zastoupení 11 100 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (3 úkony právní služby po 3 700 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Soud přiznal také náhradu 21 % DPH ve výši 2 250 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.